Josef Sedloň

* 1933

  • „... to člověk nechápe, byla to taková ta baťovácká, ten punc od toho Fuksy. Ty stroje, které tam byly, měly odsávání hoblin a pilin od strojů, aby se to nikam netahalo. Původně tam byla taková obrovská hromada hoblovaček, pilin a odpadu z výroby. Naši si proto zřídili kotelnu, kde spalovali ten odpad, a vedle toho měli strojovnu, kde si vyráběli elektriku, takže oni si vyráběli elektriku a měli ji zdarma, to byla obrovská výhoda – a tím pádem likvidovali i ten dřevěný odpad.“

  • „... to byl ten rok 1948, kdy přišli komunisti, bylo to nějak v únoru. Okamžitě je vyhodili z Tábora, všechno sebrali, zamkli, nepustili je do kanceláře, nikam, žádný peníze si nemohli vzít, takže byli tam víceméně vyhození, a protože rodiče bydleli v domku přímo v té továrně, tak tam rodiče byli a čekali, co bude...“

  • „Začátek byl v Táboře, ve Vančurově ulici, kde můj otec bydlel u svého otce, a tedy můj děda měl ve sklepě bednářskou dílničku, kde se můj otec vyučil bednářem. Pak otec odešel do Heřmaniček, kde si založil takovou malou soukromou dílničku, protože v tom Táboře nemohl být vzhledem k tomu, že v té sklepní dílně, kde se vyráběly ty sudy, byl hluk, takže se museli vystěhovat za Tábor. Za Tábor se vystěhovali, koupili tam nějaký pozemek, byl na tom nějaký dřevěný objekt, a tam se přestěhovali s manželkou, tam začali budovat ten podnik a vyrábět sudy, to byl rok 1939. Pak tam nějaký dělník odhodil nedopalek cigarety a ta dřevěná budova vyhořela komplet do základu. Byl to problém, bylo to málo pojištěné, protože těch peněz samozřejmě bylo pomálu, a bylo jediný štěstí, že starosta Tábora Soumar jim pomohl, protože chtěl... to byla továrna, která zaměstnávala lidi a ti teď neměli práci, tak jim pomohl, že pro výstavbu nového objektu sehnal cihly a kamení. Tím vznikly ty první zděné budovy...“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 12.07.2022

    (audio)
    délka: 01:27:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Není nic horšího, než být perzekvován za věci, za které člověk ani nemohl

Josef Sedloň dospívající
Josef Sedloň dospívající
zdroj: Archiv pamětníka

Josef Sedloň se narodil 26. června 1933 v Táboře. Otec Josef s matkou Boženou a později společníkem Jaroslavem Fuksou vybudovali rodinnou firmu na výrobu sudů, která byla velice úspěšná. V roce 1948 před znárodněním zaměstnávala 100 lidí. Josef Sedloň měl firmu převzít a expandovat s ní do zahraničí. V roce 1948 však byla firma znárodněna, rodiče perzekvováni, pamětník nemohl studovat. Otec rodiny našel práci až na Slovensku, kam se všichni přestěhovali. Otec i matka pamětníka odnesli ztrátu firmy zdravotně. Po roce 1989 byla pamětníkovi firma v restitucích vrácena zdevastovaná, provoz již nebyl obnoven, areál se pronajímá dalším subjektům. V roce 2023 žil v Praze.