Nechtěl jsem sedět celý život na jedné hájence
Stáhnout obrázek
Karel Rokyta se narodil 28. ledna 1943 v Jasenné na východní Moravě. Otec pracoval jako lesník a svou lásku k přírodě předal i Karlovi. V roce 1949 nastoupil Karel do první třídy, v roce 1960 maturoval na Jedenáctileté střední škole ve Vizovicích. Přál si studovat práva, ale jako chlapci z vesnice mu dovolili pouze studium na vysokých zemědělských školách. Malým podvodem se mu podařilo dostat na Fakultu lesnictví na Vysoké zemědělské škole v Brně, kterou o pět let později úspěšně absolvoval. V roce 1965 strávil rok na vojně na Šumavě u tankového pluku. Poté začal pracovat jako taxátor pro Lesprojekt, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. V lese u Blatné jej zastihla zpráva o okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy bydlel v Praze, kam se ještě s kolegou okamžitě vydal. Byl svědkem likvidace tanků a následné střelby před Československým rozhlasem, na vojáky se samopaly narazil i na Hradčanech. V důsledku politických událostí se rozhodl v roce 1969 emigrovat přes Rakousko, ale množství lidí, které mělo stejný nápad a naprosto ochromilo ambasádu ve Vídni, jej odradilo. V 70. letech se pustil do postgraduálního studia a naučil se španělsky a portugalsky. Jeho první pracovní cestu do Peru zhatil v roce 1979 státní převrat, o tři roky později odjel na rok do Angoly, odkud jej vyhnala občanská válka. V roce 1985 vyjel na dva roky do Mosambiku, kam se vrátil ještě v letech 1989 až 1995 jako učitel na místní lesnické fakultě. Na československé ambasádě v Maputu prožil sametovou revoluci a vracel se už do samostatné České republiky. Po návratu se oženil a začal přednášet na Zemědělské univerzitě v Suchdole, krátce také na univerzitě v Brně a mezi lety 2005 až 2015 vyučoval na střední zemědělské škole v Brandýse nad Labem. Do Afriky se ještě několikrát vrátil na krátké expertizy, naposledy v roce 2015 na Kapverdy. V roce 2021 žil v Brandýse nad Labem.
