Tátu jsem jako dítě moc nepoznal, nejdřív ho zatkli nacisti a pak komunisti
Stáhnout obrázek
Karel Prokop se narodil 25. června 1940 v Klatovech. Vyrůstal v nedalekých Borovech, kde jeho rodina vlastnila a provozovala velký vodní mlýn. Rodiče se jmenovali Karel a Anna Prokopovi. Matka pocházela ze sousedních Nezdic, kde její bratr Jan Prokop provozoval další velký mlýn. Karlův otec se v roce 1942 zapojil do protinacistického odboje v rámci organizace Druhá tajná lehká divize, jejíž vedení plánovalo protiněmecké povstání na Plzeňsku. Činnost této vojensky řízené odbojové skupiny byla v létě 1944 vyzrazena a desítky jejích členů byli pozatýkáni. Zatčený byl i Karlův otec. Rok a půl strávil v nacistických vězeních. Z Malé pevnosti Terezín se mu na začátku května 1945 podařilo uprchnout a na samém konci války se již účastnil plzeňského povstání. Karel Prokop vzpomíná na americké vojáky, kteří byli v té době ubytovaní v jejich mlýně. V roce 1948 byl mlýn rodině znárodněn a o dva roky později byl Karel Prokop st. znovu zatčen. V jednom z vykonstruovaných procesů 50. let byl pak za údajnou velezradu a špionáž odsouzený ke 12 letům. V odděleném procesu byl na 18 let odsouzený i jeho švagr Jan Prokop. Karel Prokop st. strávil 10 let v pracovně-výchovném táboře v Jáchymově. Díky tehdejší komunistické propagandě byli do značné míry trestáni i jeho blízcí. Jeho žena a oba synové se museli vystěhovat z bytu ve mlýně, zabavený jim byl i veškerý další majetek. Zažívali pocity vyloučení, Annu Prokopovou nikde nechtěli zaměstnat, sebe a své dva syny živila domácím šitím rukavic. Karlův otec a strýc se domů vrátili v rámci amnestie politických vězňů v roce 1960. Karel byl teprve v roce 1968, v době relativního politického uvolnění, přijat ke studiu na vysokou školu. V té době již několik let pracoval v klatovském závodě plzeňské Škodovky (tehdy závodů V. I. Lenina). V prosinci 1989 ho zaměstnanci zvolili ředitelem závodu a brzy nato se stal prvním náměstkem generálního ředitele plzeňské Škodovky. V téže době také restituoval borovský mlýn a znovu ho zprovoznil pod jménem Prokop. V roce 2025 žil v Borovech u Klatov a spolu se svým synem se staral o chod mlýna.