Jarmila Přibylová

* 1938

  • „Bála jsem se, protože to bylo v srpnu a naši byli s mojí dcerou, které byly dva roky, na chatě. A já jsem nevěděla, co se s nimi děje, protože mobily nebyly, nikdo žádný neměl, to neexistovalo. To jsem byla dost vyděšená, co se tam s nimi stalo, protože to byla chata na samotě v lese, takže jsem nemohla vědět, co se děje. Ale pak se tatínek nějak dostal k telefonu ve vesnici. Byl tam veřejný automat, tak mi zavolali, že jsou v pořádku. Pak jsem byla klidnější. Pak se vrátili, a i cesta byla asi divoká, protože je v autobusu hlídali Rusové se samopaly. Z toho taky neměli dobrý pocit. Ale když se vrátili, tak mi spadl kámen ze srdce.“

  • „Z našeho domu jsme utíkali skoro za tmy, to se rozednívalo. Vzpomínám si, že ta paní, u který jsme se schovali v tom vedlejším bloku, ještě než jsme šli do Nuslí... Tak se pamatuju, že mi ustlala v neckách a udělala mi smažený vajíčka s pažitkou. Jinak z toho nevím nic. Za chvilku jsme odtamtud stejně museli pryč.“

  • „Jednou byl vyhlášený nálet a já jsem šla zrovna ze školy. A protože to bylo celkem daleko, teď by děti tak daleko asi do školy nechtěly chodit. Škola byla v Nuslích a my jsme bydleli až nad Jezerkou. Tak jsem šla ze školy a oni odhoukali nálet. A já jsem pořád šla. Pak z domu vyběhla nějaká paní a říká: ‚Musíš se schovat, to nemůžeš tady chodit takhle.‘ No tak mě tam schovali do nějakého krytu taky, do sklepa. No a potom to odhoukali. Tak jsem šla zpátky a maminka chudák běhala po celých Nuslích a hledala mě, protože nevěděla, co se se mnou stalo. Nakonec jsme se sešly.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 07.10.2025

    (audio)
    délka: 01:03:46
    nahrávka pořízena v rámci projektu Pamětníci Prahy 12 vyprávějí v Paměti národa
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Během Pražského povstání jsme utíkali sklepem

Jarmila Přibylová s bratrem, rok 1946
Jarmila Přibylová s bratrem, rok 1946
zdroj: Archiv pamětníka

Jarmila Přibylová se narodila 10. května 1938 v Praze. Její otec se jmenoval František Hlína a živil se jako úředník v Penzijním ústavu. Matka Františka Hlínová byla v domácnosti, až v padesátých letech začala pracovat jako dělnice v Tesle Karlín. Pamětnice má řadu vzpomínek na konec druhé světové války. Zažila Pražské povstání, v ulici vedle jejich domu stála barikáda. Dům posléze vyhořel a rodina dostala přidělený byt po Němcích. Jako malá chodila do skautského oddílu, její otec byl člen Národních socialistů. Rodina ale politickému přesvědčení navzdory nebyla dle vzpomínek pamětnice nijak zvlášť perzekvovaná. Jarmila Přibylová v roce 1953 začala pracovat jako účetní v podniku Uhelné sklady. Zde potkala svého budoucího muže Jiřího Přibyla, kterého si v roce 1961 vzala. V roce 1966 se jim narodila dcera. Pamětnice v pozdějších letech navštěvovala večerní ekonomickou školu a účetnictví se věnovala celý život. V roce 2025 žila v Praze.