Zbyněk Plesar

* 1950  

  • „Samozřejmě byla svědkem toho, když Němci nastoupili a začali dobývat naše parašutisty. Tak mi o tom vykládala – ta hrůza a střílení a oni ve škole. A i vedení školy mělo hrůzu je pustit, tak je pouštěli po jednom po dvou až do večera. Báli se otevřít školu, že by se děti vyhrnuly a ti blbci by ještě začali na ně střílet. Tak říkala, jaká to byla hrůza a co si zažila. Ale na druhou stranu, a to ona byla celý život objektivní, tak samozřejmě zažila i mylné americké bombardování, kdy si Američané spletli Prahu s Drážďanami. Říkala, že to byla taková další hrůza – že asfalt tekl jako řeka, domy a lidi hořeli. A ti smradi němečtí, hitlerjugend, disciplinovaně zachraňovali české lidi z domů.“

  • „A jak už jsme šli kolem Václava, tak tam už stály [Lidové] milice, šmejdi. Šli jsme dolů, říkal jsem si, kurník, možná to tady bude i hustý. Šli jsme ale dolů, byly tam davy, už se to scházelo pod balkón. Poprvé tam přivedl Kovář lidi z Vysočan v takové síle, dělníky. Předtím to byla občanská neposlušnost, ale to byl den, kdy je tam poprvé přitáhl. Tak to bylo opravdu povznášející, když tam najednou od [ulice] Na Příkopech [se objevil] dav, průvod. Už měli organizovaně transparenty, tak jak to asi uměli z prvomájových [průvodů]. Naběhli tam a to bylo hurá. Ta masa lidí. Člověk se cítil nad to povznesený.“

  • „Hlídali [sochu] sv. Václava, protože lidi tam začali nosit hlavně svíčky, a tak to tam obšancovali. Bylo to tam několik dní po sobě. Policajti tam byli pořád, davy lidí kolem a na chodníku. A házeli jsme po nich – každý se snažil trefit aspoň jednoho policajta. Desetníček na chlebíček [se říkalo], že jsou zrádci národa. A sem tam nějaký statečný policajt vyběhl a stříkl do lidí slzák. A taky se stalo, že ho drapli kluci a nastříkali to tomu policajtovi.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Bystřice pod Hostýnem, 02.10.2020

    (audio)
    délka: 01:19:14
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Bystřice pod Hostýnem, 06.10.2020

    (audio)
    délka: 01:21:19
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
  • 3

    Bystřice pod Hostýnem, 09.10.2020

    (audio)
    délka: 01:36:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
  • 4

    Bystřice pod Hostýnem, 12.10.2020

    (audio)
    délka: 03:13:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

S komunistama jsem se nekamarádil, jejich příběhy neznám

Zbyněk Plesar u odvodu, 60. léta 20. stol.
Zbyněk Plesar u odvodu, 60. léta 20. stol.
zdroj: archiv pamětníka

Zbyněk Plesar se narodil 2. dubna 1950 v Hradci Králové rodičům Zbyňkovi a Jarmile, rozené Polákové. Spolu s mladší sestrou vyrůstal v prostředí, které bylo protikomunisticky orientované – rodina matky získala po roce 1948 nálepku buržoazní a přišla o majetek, a otcův bratr Otakar skončil v 50. letech ve vězení kvůli ilegální činnosti v zakázaném Junáku. Zbyněk vyrůstal ve čtvrti Žižkov v Poděbradech a později studoval v Praze. Od dětství se u něj projevoval výtvarný talent, proto se pod vedením otce, který byl nábytkářem, přihlásil na pražskou Střední uměleckoprůmyslovou školu (SUPŠ). V Praze prožil Zbyněk dny okupace v srpnu 1968 i protestní demonstrace rok poté. Po škole prošel řadou zaměstnání – od práce v libeňských loděnicích a nymburském podniku na opravy vozů Československých státních drah až po působení v podniku Interiéry Praha a nakonec zakotvil v TONu v Bystřici pod Hostýnem. V roce 1974 se oženil se Zdenou (dcerou Vojtěcha Bubílka, styčného důstojníka velitelství spojeneckých vojsk v Anglii během druhé světové války) a usadili se v Bystřici. Poslední Zbyňkovo zaměstnání se pak stalo na řadu let jeho osudovým, a neuvěřitelným kariérním postupem dosáhl z technologa a vedoucího výroby až na pozici generálního ředitele podniku TON, kterým se stal počátkem 90. let. Během jeho působení prošel podnik transformací a později se stal akciovou společností. Pamětník se zapojil do dění sametové revoluce v Praze a Bystřici pod Hostýnem, kde se stal zakládajícím členem Občanského fóra. Po odchodu z vedení podniku TON od konce 90. let podnikal samostatně. Roku 2021 žil v Bystřici pod Hostýnem.