Smuteční průvod při pohřbu dcery Mariany Klepáčkové, Sv. Helena, 70. léta

Rodina Klepáčkových, uprostřed pamětnice, Sv. Helena, r. 1954/1955

Pamětnice (napravo) s bratrancem a sestřenicí, Sv. Helena, nedatováno

Zleva Václav a Josef Klepáčkovi, bratři pamětnice

Manžel Venca Klepáček v dětství

Jaroslava Bouzková, matka pamětnice, s prezidentem Masarykem při jeho návštěvě Velké Bíteše, 1928

Svatební fotografie Karla a Jaroslavy Bouzkových (rodiče pamětnice), Velehrad, 1938

Rodný statek Krevlice, 1939

Dům v Březské č.p. 58 – zde bydlela rodina Bouzkových po odstěhování z Krevlic, 1950

Rodina Bouzkových v Březské, 1953

Bývalý mlýn u Telče – nové bydliště rodiny Bouzkových, 1958

Svatební fotografie ze dne 30. 12. 1965, pamětnice se vdávala ve stejný den jako její sestra

Jaroslava Jarošová, Telč, 1970

Jaroslava Jarošová, 2022

František Valošek (třetí zprava) v první polovině 60. let na ostravských Bazalech v utkání se Spartou Praha. Fotoreportér přikreslil na snímek míč a zvýraznil tužkou obrysy některých hráčů, v noviny se tiskly knihtiskem a redakce pomáhaly k lepší kvalitě snímků různými úpravami

František Valošek (třetí zprava) se spoluhráči z Baníku. Druhý zleva je stříbrný medailista z MS v Chile 1962 Tomáš Pospíchal, pozdější úspěšný trenér Baníku Ostrava a Bohemians Praha

František Valošek (druhý zprava) v roce 1964 s kolegy z národního mužstva v olympijské vesnici v japonském Tokiu

František Valošek (ve výskoku vpravo) v první polovině 60. let na ostravských Bazalech v utkání s Duklou Praha

František Valošek v roce 2017 při svých 80. narozeninách na stadionu Baníku Ostrava, vedle něj stojí Milan Baroš

František Valošek a jeho žena Vilemína (za svobodna Jarčoková) na svatebním snímku z 15. dubna 1961

Stará garda Baníku Ostrava v roce 1974, František Valošek je první zleva dole

František Valošek (zcela vlevo) jako trenér dorostu v Baníku Ostrava koncem 80. let 20. století

František Valošek na jubilejní kartě k olympiádě 1964 v Tokiu

Vyšetřovací vazba v Halle 3. července 1980 - 19. ledna 1981

Angelika Grassme v roce 1972, po několika schůzkách se Stasi