Celá rodina Moudrých v roce 1942, kdy se naposledy sešli všichni (pamětník stojí vlevo nad otcem, vedle něj je nejstarší bratr Georg Moudrý, který pracoval za války jako kameraman německých filmových týdeníků)
Celá rodina Moudrých v roce 1942, kdy se naposledy sešli všichni (pamětník stojí vlevo nad otcem, vedle něj je nejstarší bratr Georg Moudrý, který pracoval za války jako kameraman německých filmových týdeníků)
Nápis na hrobu německého vojáka (z básně Heinricha Lersche Sbohem vojáka):
Nun lebt wohl! Menschen, lebet wohl!
Und wenn wir für euch und unsere Zukunft fallen,
soll als letzter Gruss zu euch hinüberhallen:
Nun lebt wohl, ihr Menschen, lebet wohl!
Ein freier Deutscher kennt kein kaltes Müssen:
Deutschland muss leben, und wenn wir sterben müssen!
Sbohem, přátelé, sbohem!
A jestli máme zemřít pro nás a naši budoucnost,
náš poslední pozdrav by měl znít:
Sbohem, přátelé, sbohem!
Svobodný Němec nezná chladné musíš:
Německo musí žít, i když my musíme zemřít!
Für Großdeutschland * fiel vor Warschau
Hermann Schneider
18. 5. 1919
21. 9. 1939
Er ruht bei feinen Kameraden, fein Geist ist um uns!
Za velké Německo padl před Varšavou.
Odpočívá u milých kamarádů, jemný duch je kolem nás!
Nápis na hrobu německého vojáka (z básně Heinricha Lersche Sbohem vojáka):
Nun lebt wohl! Menschen, lebet wohl!
Und wenn wir für euch und unsere Zukunft fallen,
soll als letzter Gruss zu euch hinüberhallen:
Nun lebt wohl, ihr Menschen, lebet wohl!
Ein freier Deutscher kennt kein kaltes Müssen:
Deutschland muss leben, und wenn wir sterben müssen!
Sbohem, přátelé, sbohem!
A jestli máme zemřít pro nás a naši budoucnost,
náš poslední pozdrav by měl znít:
Sbohem, přátelé, sbohem!
Svobodný Němec nezná chladné musíš:
Německo musí žít, i když my musíme zemřít!
Für Großdeutschland * fiel vor Warschau
Hermann Schneider
18. 5. 1919
21. 9. 1939
Er ruht bei feinen Kameraden, fein Geist ist um uns!
Za velké Německo padl před Varšavou.
Odpočívá u milých kamarádů, jemný duch je kolem nás!
Potvrzení pro Němku Gertrudu Blaschkovou z Větrova (Ringenhain) z 12. 6. 1945, že pracuje ve frýdlantské přádelně (sloužilo jako povolení k pobytu a chránilo před vysídlením)
Potvrzení pro Němku Gertrudu Blaschkovou z Větrova (Ringenhain) z 12. 6. 1945, že pracuje ve frýdlantské přádelně (sloužilo jako povolení k pobytu a chránilo před vysídlením)
Potvrzení pro Němku Gertrudu Blaschkovou, že pracuje ve frýdlantské přádelně na noční směně a může se tedy pohybovat po policejní hodině (Němci se po válce nesměli zdržovat na veřejnosti mezi 21. hodinou večerní a 5. ranní)
Potvrzení pro Němku Gertrudu Blaschkovou, že pracuje ve frýdlantské přádelně na noční směně a může se tedy pohybovat po policejní hodině (Němci se po válce nesměli zdržovat na veřejnosti mezi 21. hodinou večerní a 5. ranní)
Budova továrny na nábytek ve Frýdlantu, ve které pamětník padesát let pracoval (tehdy se jmenovala Interiér, jednalo se o jednu z 29 poboček národního podniku)
Budova továrny na nábytek ve Frýdlantu, ve které pamětník padesát let pracoval (tehdy se jmenovala Interiér, jednalo se o jednu z 29 poboček národního podniku)
Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky (dnes budova ZŠ v Husově ulici)
Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky (dnes budova ZŠ v Husově ulici)
Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky, dnes budova ZŠ v Husově ulici). Stejně jako dříve i dnes je v ní i knihovna
Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky, dnes budova ZŠ v Husově ulici). Stejně jako dříve i dnes je v ní i knihovna
Pamětní deska na budově české školy připomínající oběť nepokojů v pohraničí Otakara Kodeše, učitele a knihovníka frýdlantské školy, který se jako dobrovolník Stráže obrany státu vydal bojovat do sousední obce Heřmanice
Pamětní deska na budově české školy připomínající oběť nepokojů v pohraničí Otakara Kodeše, učitele a knihovníka frýdlantské školy, který se jako dobrovolník Stráže obrany státu vydal bojovat do sousední obce Heřmanice