Budova továrny na nábytek ve Frýdlantu, ve které pamětník padesát let pracoval (tehdy se jmenovala Interiér, jednalo se o jednu z 29 poboček národního podniku)
Budova továrny na nábytek ve Frýdlantu, ve které pamětník padesát let pracoval (tehdy se jmenovala Interiér, jednalo se o jednu z 29 poboček národního podniku)
Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky (dnes budova ZŠ v Husově ulici)
Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky (dnes budova ZŠ v Husově ulici)
Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky, dnes budova ZŠ v Husově ulici). Stejně jako dříve i dnes je v ní i knihovna
Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky, dnes budova ZŠ v Husově ulici). Stejně jako dříve i dnes je v ní i knihovna
Pamětní deska na budově české školy připomínající oběť nepokojů v pohraničí Otakara Kodeše, učitele a knihovníka frýdlantské školy, který se jako dobrovolník Stráže obrany státu vydal bojovat do sousední obce Heřmanice
Pamětní deska na budově české školy připomínající oběť nepokojů v pohraničí Otakara Kodeše, učitele a knihovníka frýdlantské školy, který se jako dobrovolník Stráže obrany státu vydal bojovat do sousední obce Heřmanice
Eliška Wagnerová se Sandrou Day O'Connor, první ženou, která se stala soudkyní Nejvyššího soudu Spojených států amerických, kterou byla od roku 1981 až do svého odchodu do důchodu v roce 2006
Eliška Wagnerová se Sandrou Day O'Connor, první ženou, která se stala soudkyní Nejvyššího soudu Spojených států amerických, kterou byla od roku 1981 až do svého odchodu do důchodu v roce 2006