Jediné unikátní foto dochované ze slavného návratu do rodné domoviny - nádraží v Nýřanech počátkem září 1945. (Mimochodem, z těch malých holčiček v krojích, které Jana vítají, už dnes žije pouze jedna. Některé z těch odrostlejších patří právě mezi ty, které si Janovi rodiče po osiření vzali do opatrování).
Jediné unikátní foto dochované ze slavného návratu do rodné domoviny - nádraží v Nýřanech počátkem září 1945. (Mimochodem, z těch malých holčiček v krojích, které Jana vítají, už dnes žije pouze jedna. Některé z těch odrostlejších patří právě mezi ty, které si Janovi rodiče po osiření vzali do opatrování).
Ta největší velkolepá vojenská přehlídka se odehrávala za přítomnosti manželů Benešových, politických i vojenských představitelů a tisíců jásajících lidí lemujících Staroměstské náměstí. (Některé přehlídky se však postupně odehrávaly i na Václavském náměstí.)
Ta největší velkolepá vojenská přehlídka se odehrávala za přítomnosti manželů Benešových, politických i vojenských představitelů a tisíců jásajících lidí lemujících Staroměstské náměstí. (Některé přehlídky se však postupně odehrávaly i na Václavském náměstí.)
Ta největší velkolepá vojenská přehlídka se odehrávala za přítomnosti manželů Benešových, politických i vojenských představitelů a tisíců jásajících lidí lemujících Staroměstské náměstí. (Některé přehlídky se však postupně odehrávaly i na Václavském náměstí.)
Ta největší velkolepá vojenská přehlídka se odehrávala za přítomnosti manželů Benešových, politických i vojenských představitelů a tisíců jásajících lidí lemujících Staroměstské náměstí. (Některé přehlídky se však postupně odehrávaly i na Václavském náměstí.)
Slavnostní leteckou standartu drží zbrojíř 311. československé bombardovací perutě Viktor Kropš. (Jeho osud by rovněž vydal na knihu zejména svými dramaty po roce 1948. Jeho letka byla v roce 1946 převelena na letiště Plzeň-Bory. Při přehlídce uskutečněné právě v Plzni v roce 1945 se seznámil se svou budoucí chotí Jiřinou. Po únoru 1948 se spolu s ní za pomoci převaděče pokusili jedné noci projít domažlickými lesy za hranice, avšak byli zadrženi. Viktor i Jiřina se na pohraničníky vrhli, strhla se rvačka a Viktor chtěl použít i svůj revolver. Nicméně pohraničníci byli v přesile. Jiřina skončila na rok v ženské káznici a Viktor po dlouhém věznění s trýznivými výslechy nakonec v jáchymovských dolech, což mu natrvalo podlomilo zdraví. I této rodině se Jan v nejtěžších dobách snažil pomáhat a přátelské vazby se upevnily až do „rodinného“ pouta. Když Viktor po propuštění po několika málo letech na svobodě na následky věznění zemřel, byl Jan požádán, aby vyprovodil jejich dceru Šárku jako „druhý táta“ k oltáři, a naproti tomu Jiřinka „dělala druhou mámu“ Ivetě až do své smrti v roce 2014.)
Slavnostní leteckou standartu drží zbrojíř 311. československé bombardovací perutě Viktor Kropš. (Jeho osud by rovněž vydal na knihu zejména svými dramaty po roce 1948. Jeho letka byla v roce 1946 převelena na letiště Plzeň-Bory. Při přehlídce uskutečněné právě v Plzni v roce 1945 se seznámil se svou budoucí chotí Jiřinou. Po únoru 1948 se spolu s ní za pomoci převaděče pokusili jedné noci projít domažlickými lesy za hranice, avšak byli zadrženi. Viktor i Jiřina se na pohraničníky vrhli, strhla se rvačka a Viktor chtěl použít i svůj revolver. Nicméně pohraničníci byli v přesile. Jiřina skončila na rok v ženské káznici a Viktor po dlouhém věznění s trýznivými výslechy nakonec v jáchymovských dolech, což mu natrvalo podlomilo zdraví. I této rodině se Jan v nejtěžších dobách snažil pomáhat a přátelské vazby se upevnily až do „rodinného“ pouta. Když Viktor po propuštění po několika málo letech na svobodě na následky věznění zemřel, byl Jan požádán, aby vyprovodil jejich dceru Šárku jako „druhý táta“ k oltáři, a naproti tomu Jiřinka „dělala druhou mámu“ Ivetě až do své smrti v roce 2014.)
Slavnostní leteckou standartu drží zbrojíř 311. československé bombardovací perutě Viktor Kropš. (Jeho osud by rovněž vydal na knihu zejména svými dramaty po roce 1948. Jeho letka byla v roce 1946 převelena na letiště Plzeň-Bory. Při přehlídce uskutečněné právě v Plzni v roce 1945 se seznámil se svou budoucí chotí Jiřinou. Po únoru 1948 se spolu s ní za pomoci převaděče pokusili jedné noci projít domažlickými lesy za hranice, avšak byli zadrženi. Viktor i Jiřina se na pohraničníky vrhli, strhla se rvačka a Viktor chtěl použít i svůj revolver. Nicméně pohraničníci byli v přesile. Jiřina skončila na rok v ženské káznici a Viktor po dlouhém věznění s trýznivými výslechy nakonec v jáchymovských dolech, což mu natrvalo podlomilo zdraví. I této rodině se Jan v nejtěžších dobách snažil pomáhat a přátelské vazby se upevnily až do „rodinného“ pouta. Když Viktor po propuštění po několika málo letech na svobodě na následky věznění zemřel, byl Jan požádán, aby vyprovodil jejich dceru Šárku jako „druhý táta“ k oltáři, a naproti tomu Jiřinka „dělala druhou mámu“ Ivetě až do své smrti v roce 2014.)
Slavnostní leteckou standartu drží zbrojíř 311. československé bombardovací perutě Viktor Kropš. (Jeho osud by rovněž vydal na knihu zejména svými dramaty po roce 1948. Jeho letka byla v roce 1946 převelena na letiště Plzeň-Bory. Při přehlídce uskutečněné právě v Plzni v roce 1945 se seznámil se svou budoucí chotí Jiřinou. Po únoru 1948 se spolu s ní za pomoci převaděče pokusili jedné noci projít domažlickými lesy za hranice, avšak byli zadrženi. Viktor i Jiřina se na pohraničníky vrhli, strhla se rvačka a Viktor chtěl použít i svůj revolver. Nicméně pohraničníci byli v přesile. Jiřina skončila na rok v ženské káznici a Viktor po dlouhém věznění s trýznivými výslechy nakonec v jáchymovských dolech, což mu natrvalo podlomilo zdraví. I této rodině se Jan v nejtěžších dobách snažil pomáhat a přátelské vazby se upevnily až do „rodinného“ pouta. Když Viktor po propuštění po několika málo letech na svobodě na následky věznění zemřel, byl Jan požádán, aby vyprovodil jejich dceru Šárku jako „druhý táta“ k oltáři, a naproti tomu Jiřinka „dělala druhou mámu“ Ivetě až do své smrti v roce 2014.)
