Irena Nováková

* 1959

  • „Pro mě to bylo dojemné, když jsem tam [na setkání sudetských Němců v Mnichově] jela poprvé v roce 2007, když jsem vstoupila do toho spolku, měla jsem poprvé tu možnost. Bylo to velice dojemné a dost jsem si tam pobrečela. Když jsem viděla, jak ti lidi neustále vzpomínají, neustále to v nich je a nesou si to břímě toho, že ztratili domov. Uvědomila jsem si tam hodně jednu věc, o které se se spoustou lidí často bavíme: Co bylo horší? Bylo horší, že ti vyhnanci přišli o domov, nebo to, že moji rodiče a ostatní Němci, kteří zůstali v Československu, přicházeli postupně o identitu? O to, co je také důležité a nelze to opominout? Co je horší, přijít o domov, nebo zůstat doma ve srabu? Nedošli jsme k jednoznačné odpovědi, myslím, že to nejde.”

  • „Musím říci, že mi dělá velkou radost jezdit s turisty do oblasti mého rodiště, Krkonoš a Jizerských hor. K tomu vždy přidám i tu historii, i ty vlastní zkušenosti, a je to hrozně milý. Protože v těch skupinách v tom autobuse se vám vždy objeví člověk, který by to jinak neřekl, ale pak za vámi přijde a řekne, buď že odsud pocházejí jeho rodiče, nebo on sám. Není to přímo tabu, ale je to taková zvláštní věc. Ti lidé o tom moc nechtějí mluvit s ostatními účastníky zájezdu. Ale když se najdou dva, tři, pak ti ostatní zjišťují, proč ti dva nebo tři si ke mně našli bližší vztah. Tím vlastně se to téma u ostatních taky otevře, začne je to zajímat a začne se to probírat. Je zajímavé tyto věci sledovat, jak na to reagují. Někteří reagují – to už nebudeme otvírat, s tím já nechci nic mít, to je stará vesta. Ale mnohem častěji se stává, že – přestože ti lidé to nikdy nechtěli řešit – najednou je to začne zajímat, protože tu mají toho konkrétního člověka, který s tím má něco společného.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 27.01.2021

    (audio)
    délka: 02:03:14
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Je horší přijít o domov, nebo o identitu?

Irena Nováková v dětství
Irena Nováková v dětství
zdroj: archiv pamětnice

Irena Nováková se narodila jako Irena Schmidt 4. listopadu 1959 v Jablonci nad Nisou. Její rodiče byli sudetští Němci původem z Jablonce, kteří po osvobození Československa v roce 1945 nebyli vyhnáni. Otec Otto Schmidt mohl zůstat jako odborník německého původu, pracoval totiž jako foukač skleněných žárovek v továrně Tesla. V důsledku Benešových dekretů přišli rodiče roku 1947 o dům v Jabloneckých Pasekách, v němž se usídlil národní správce. Rodiče si v jiné části Jablonce postavili jiný dům, který po čase mohli odkoupit do osobního vlastnictví. Za původní zabavený dům ale nikdy nedostali žádné odškodnění. Irena prožívala klidné dětství a dospívání, i vzhledem k tomu, že rodiče se nijak politicky neangažovali (maminka později vstoupila do KSČ ve snaze vylepšit dceři „kádrový profil“). Pouze v roce 1969 se stali členy nově založeného Kulturního sdružení občanů německé národnosti. Vystudovala gymnázium a nástavbu v oboru cestovní ruch v Táboře. Pracovala v jabloneckém hotelu Korzo, s manželem posléze přesídlila do Prahy, kde si udělala průvodcovské zkoušky a dělala průvodkyni německých turistů. V roce 2006 se stala členkou Kulturního sdružení občanů německé národnosti, přejmenovaného na Spolek Němců a přátel německé kultury, a o rok později také jeho předsedkyní. V rámci sdružení se věnovala mnoha aktivitám pro posílení česko-německých vztahů. Navštěvovala krajanská setkání sudetských Němců, podílela se na založení Domu česko-německého porozumění v Rýnovicích, je spoluautorkou knihy Osudy Němců z Jizerských hor po roce 1945. Za svou činnost obdržela v roce 2015 Cenu česko-německého porozumění.