Marta Nedvědová

* 1929  

  • „V Bělehradu jsme měli známého pána, který pracoval na nádraží. Dali nám podmínku, že si můžeme vzít nábytek, ale zakázali například psací stroje a něco dalšího. My jsme ale vezli pět psacích strojů, pak třeba láhve se sádlem, protože tady byla nouze, a také vlnu jsme vezli. S tím jsme pak v protektorátu upláceli učitele, dávali nějaké věci, třeba tu vlnu nebo sádlo, aby nás vzali do školy.“

  • „Na to si pamatuju (na bombardování na začátku války). Babička byla v kostele a vracela se a přinesla nám chleby, byly to slovinské, celkem vzácné chleby. Babička přišla a byla zoufalá. Celou tu tašku těch chlebů přinesla, nakoupila jich hodně, abychom měli zásobu na celý týden. Já jsem je sebrala a vzala s sebou a díky tomu jsme pak přežívali. (Maminka a babička taky utíkaly?) Taky utíkaly, ale babička tatínka vrátila a říkala, že od ohně se neutíká, a vrátili se zpátky. Zachránili celou ulici. Foukal silný vítr a oheň z těch bomb by se rozšířil.“

  • Celé nahrávky
  • 3

    Praha, 17.05.2017

    (audio)
    délka: 01:11:59
    nahrávka pořízena v rámci projektu 20. století ve vzpomínkách české menšiny v Srbsku
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Do rodné Jugoslávie jsem se podívala až v roce 1968

Absolutorium  na Pražské konzervatoři 1951 (studium 1943-1951)
Absolutorium na Pražské konzervatoři 1951 (studium 1943-1951)
zdroj: archiv pamětnice

Marta Nedvědová se narodila 13. května 1929 v Bělehradě, ve státě Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, do smíšené česko-srbské rodiny Ladislava Nedvěda a Berty Nedvědové, rozené Pejić. Měla ještě starší sestru Miladu a mladší Lídu. Do Bělehradu se dostal otec Ladislav v roce 1924, když ho tam vyslala pracovat Česká úvěrní banka do své pobočky. Marta Nedvědová jako třináctiletá zažila začátek války v Jugoslávii v dubnu 1941, když na Bělehrad začaly padat nacistické bomby. Střely zasáhly i jejich ulici. Několik týdnů nato gestapo zatklo Ladislava Nedvěda, protože s československo-jugoslávskou ligou napomáhal lidem z protektorátu dostat se do Jugoslávie. Vězněn byl v civilní věznici v Rakousku, po roce ho propustili, ale pouze do protektorátu. Pamětnice s matkou, sestrami a babičkou se v roce 1942 přestěhovala do protektorátu za otcem. Konce války se všichni dožili již bez újmy. Marta Nedvědová vystudovala státní konzervatoř v Praze a matematicko-fyzikální fakultu. Učila hudbu a od roku 1961 učila na ČVUT fakultě elektrotechnické. V roce 1979 získala doktorát přírodních věd. Podílela se na kolektivních publikacích katedry i na vědecko-výzkumné činnosti pracoviště. Po celý život byla věřící a nikdy nevstoupila do KSČ.