Zdeněk Matuszek

* 1960

  • „Někdy to bylo dobrodružné. Když jsme chtěli u kamenné mohyly na Ivančeně uctít památku popravených skautů, nebylo nám to umožněno. Na mostě přes řeku ve Frýdlantu nad Ostravicí stáli příslušníci Veřejné bezpečnosti a každého kontrolovali. Každého, kdo neměl v tomto místě v občanském průkazu zapsané trvalé bydliště nebo zde nevlastnil chatu, vraceli zpět.“

  • „Vyrazil jsem za spisovatelem Ivanem Klímou, abych se seznámil s obsahem prohlášení Charty 77 a podepsal ho. Zřejmě mi tehdy můj záměr rozmluvil, byl jsem mladý a můj podpis by mi zkomplikoval další život. Když jsem po letech zjistil, že mezi jejími signatáři nejsem evidován, využil jsem v roce 1989 první příležitosti a podepsal ji. Nejen Chartu, podepsal jsem také petice za propuštění Václava Havla z vězení a Několik vět, které jsem šířil dále.“

  • „Studium jsem nedokončil, vyloučili mě. Vždycky jsem byl rebel. Psal se rok 1977, v lednu vznikla Charta 77 a proti jejím signatářům se spustila kampaň. Nikdo nevěděl, co text obsahuje, ale všichni proti ní protestovali. Nelíbilo se mi to. Úměrně svému věku a možnostem sedmnáctiletého studenta jsem se rozhodl postavit proti režimu. V brzkých ranních hodinách jsem v několika třídách gymnázia vyňal z rámů portréty tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka a zničil jsem je. Z okna učebny ve druhém patře jsem vyhodil sádrovou bustu Vladimíra Iljiče Lenina a na stěnu spojovací chodby mezi ředitelnou a sborovnou jsem metrovým písmem napsal nápis Vivat Charta 77. Rozběhlo se vyšetřování, StB hledala viníka. Byl jsem prozrazen a na základě toho mě vyloučili ze studia.“

  • „Zaplať pánbůh za vývoj po roce 1989. Co jsme chtěli, máme. Nejsou zadrátované hranice, můžeme svobodně číst a poslouchat muziku, která se nám líbí, jsem spokojený. Kdyby mi ale v roce 1990 před prvními svobodnými volbami někdo řekl, že ještě po 30 letech budeme mít v parlamentu komunisty, nevěřil bych mu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 08.02.2022

    (audio)
    délka: 02:01:19
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 2

    Ostrava, 24.02.2022

    (audio)
    délka: 01:09:36
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Na stěnu školní chodby napsal: Vivat Charta 77

Zdeněk Matuszek, 1977
Zdeněk Matuszek, 1977
zdroj: archiv Zdeňka Matuszka

Zdeněk Matuszek se narodil 4. června 1960 jako nejstarší ze tří sourozenců ve Frýdku-Místku v dělnické rodině Bronislava a Hildy Matuszkových. Zásadní událostí, která mu převrátila život, se stala Charta 77. Hanlivá režimní vystoupení proti jejím signatářům v televizi, rozhlase a v novinách vyburcovala jeho smysl pro spravedlnost a jako šestnáctiletý student místeckého gymnázia se rozhodl projevit svůj odpor ke komunistickému režimu. Zničil a zlikvidoval portréty tehdejšího prezidenta a tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka umístěné ve třídách školy, z okna učebny vyhodil bustu V. I. Lenina a na dveře sborovny a stěnu na školní chodbě napsal nápisy Vivat Charta 77 a In God We Trust (Věříme v Boha). Poté, co ho udal jeden ze spolužáků, kterým se pochlubil, odsoudil ho okresní soud k podmíněnému trestu. Vyloučili ho ze školy a udělili mu doživotní zákaz studia na střední škole. Nastoupil jako dělník do Slezanu, později pracoval ve Válcovnách plechu a frýdecké mostárně. V roce 1989 podepsal Chartu 77, zúčastnil se dvou protirežimních demonstrací a zapojil se do šíření petice za propuštění Václava Havla z vězení a prohlášení Několik vět. Po sametové revoluci byl z mostárny propuštěn, začal podnikat v trafice, kterou provozoval 20 let. V roce 2022 žil v domku na okraji Frýdku a věnoval se cestování. Měl tři děti.