Josef Mašek

* 1955

  • „Kapela z Gerníku se jmenovala Bohemia. První z té kapely, když v 90. letech odešel pan Špicel do České republiky, pak odešel pan Pešic, Vrba, oba dva Němečkové. Zůstali jsme jenom já a bratři Pjočkové. Zase jsme naučili mladý, zase nám odešli. Zase jsme naučili mladý, zase nám odešli. Mohu říct, že v České republice v kapele během času prošlo 29 muzikantů. Jak jsem říkal, kapela měla postupem let jiné složení. Teď v České republice jsou na třech místech tři kapely, které založili. To, co dělali na Gerníku, jak se scházeli na Gerníku na zábavy, tak to dělají i v České republice na Chebsku i kolem Plzně. Teď je internet a já se večer dívám na Václavskou zábavu nebo posvícení či masopust a dívám se, jak si užívají a jak tančí. Moc mě to těší, jak tam pokračují.“

  • „První kapelu založil učitel Vincenc Zamouřil, kterého na Gerníku zavraždili. To bylo ještě před první světovou válkou. Mezi válkami byla založena druhá kapela, mám i její fotky. Jakýsi pan Bouda Karel byl bubeníkem, poznal jsem většinu těch, co v ní hráli. Byl v ní Eman Nejedlý a ten hrával na klarinet, Josef Bouda hrál na trubku, Karel Kameník hrál taky na trubku. Pan Bouda, který hrál na buben, toho jsem poznal, byl můj soused. Nikdy jsem je ale neslyšel hrát, protože hráli před druhou světovou válkou. Ještě jeden z nich Cizler Karel, ten hrál na křídlovku. Když jsme založili kapelu a hráli jsme v kulturním domě, vždycky si zatroubil a vždycky plakal, jak to bylo krásný. Vyprávěl, jak chodili hrát. Měli takovou povídku. Tady bylo Rakousko a oni chodívali hrát do Srbska do Bele Crkve.“

  • „Byly změny, že začali odcházet lidi. Víte, kdo nám vzal první lidi z Rumunska? To byl celý autobus, byla to ‚Mitaska‘. Ta nám vzala první lidi. Chlapi šli do Čech a za šest měsíců přijeli s autem z České republiky. Tak ty druhý si říkali: ‚Já taky půjdu, taky půjdu.‘ Tak začali odcházet pryč. A největší vlna, kdy odcházeli do České republiky, to bylo v letech 1995–1996. To odešlo nejvíce lidu.“

  • „Když odešli [do Čech], a hlavně, když odcházeli mladý kamarádi, jako když se z mého srdce něco utrhlo. Manželka učila ve škole, chodili jsme s harmonikou cvičit tance. Měli jsme krásný soubory a jezdili hrát do Prahy, hráli jsme na Praze 6 na Břevnovském posvícení. Já se dívám na Gerník. Když v Gerníku ve škole máme pět dětí ve škole.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Svatá Helena, Rumunsko, 19.10.2021

    (audio)
    délka: 01:46:48
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť Banátu
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když kamarádi odešli do Čech, jako by se z mého srdce něco utrhlo

Josef Mašek, narozen r. 1955 v Gerníku
Josef Mašek, narozen r. 1955 v Gerníku
zdroj: Paměť národa

Josef Mašek se narodil 9. dubna 1955 v české vesnici Gerník v Rumunsku, župa Caras-Severin. Pochází z tamní komunity banátských Čechů. Jeho otec po nehodě v devatenácti letech oslepl a o rodinné hospodářství se musela starat především pamětníkova maminka Barbora a prarodiče. Ve třinácti letech, po smrti dědečka, přešla na pamětníka většina práce v hospodářství. Od školních let s oblibou zpíval a také dirigoval dětský sbor. Ve dvaceti čtyřech letech si pořídil svoji první harmoniku a posléze v roce 1981 byl u založení hudební kapely Bohemia, ve které zpíval a hrál po dalších 25 let. S hudebním tělesem pravidelně vystupovali po všech českých vesnicích v Banátu a odehráli nesčetně tancovaček, posvícení, masopustů a dalších společenských akcí. Po pádu komunistického režimu většina členů kapelu opustila, stál za tím odchod za prací do Čech. Někteří z bývalých členů nebo jejich potomci s hraním v Čechách pokračují dodnes a v repertoáru drží tradiční písně, které v Gerníku dříve hrávali. Josef Mašek do svých padesáti let pracoval na několika pozicích v nedalekých dolech a následně odešel do penze. Patnáct let působil v předsednictvu Demokratického svazu Čechů a Slováků v Rumunsku. V době natáčení (říjen 2021) žil v Gerníku.