Vojtěch Lanta

* 1939

  • „Zemřela nám babička. To byla tátova maminka. Zemřela v Náchodě. Na pohřeb pustili jen tatínka, mě a sestru. Ještě jsme museli do Kladska, kde nám vystavili potvrzení a ujistili nás, že nás pustí. Tak jsme jeli o půl sedmé, přijeli jsme na celnici, tam nám řekli, že nám něco chybí. Zdrželi nás asi až do půl jedné. Pohřeb byl už o půl druhé. Přišli jsme na hřbitov do kaple, kde byla babička vystavená.“

  • „Spadl jsem ze střechy. Bráchové se mnou pak chodili na Žďárky. Tam byla paní Jirásková, která napravovala záda. Rostl mi hrb, měl jsem ven lopatku. Bratři tam se mnou šli a plazili jsme se obilím. Vojáci po nás stříleli. Tam jsme k té babičce Jiráskové přišli, byla to křehká a hodná žena. Musel jsem se svléknout do půl těla, ona mě masírovala. Měla všelijaké mastičky, které si sama dělala. Tak dlouho mě masírovala a mluvila se mnou, že když jsem to nejméně čekal, tak se mnou hrkla. Já zařval a bylo to zpátky. Pak mě zafačovala a chodil jsem na kontroly. Přes hranice jsme ale měli strach.“

  • „Táta jim pak venku na cestě ukázal, že má české papíry, že jsme Češi, tak nás pustili zpátky domů. Otřesný zážitek pro mě ale byl, když... Babička přišla o čtyři syny, byla na vozíku a oni ji vezli na vozíku na nádraží. To byl velmi smutný pohled.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Velké Poříčí, 21.04.2023

    (audio)
    délka: 01:33:41
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Maminku po válce zmlátili. Babička na vozíku musela do odsunu

Vojtěch Lanta v roce 2023
Vojtěch Lanta v roce 2023
zdroj: Post Bellum

Vojtěch Lanta se narodil 9. července 1939. Se třemi sourozenci vyrůstal v Čermné v Kladsku. Matka Anna Lantová byla česko-německého původu, což předznamenalo budoucí problémy rodiny. Jeho dětství poznamenala nejen druhá světová válka, ale především poválečné události. Rodina nebyla odsunuta, vysídlení se však nevyhnulo babičce a tetě. Navštěvoval českou školu v Lázních Chudoba (Kudowa Zdrój). V roce 1951 se odstěhovali do Hronova v Čechách, pamětník pak absolvoval vojenskou službu u ženistů v Rokytnici a v Litoměřicích. Vyučil se soustružníkem. Rodiče i bratři později emigrovali do západního Německa, on sám však zůstal v Československu. Po návštěvách příbuzných v Německu byl několikrát vyslýchán StB. Nikdy se politicky neangažoval ani nevstoupil do komunistické strany. V listopadu 1989 se účastnil místních demonstrací. Aktivně působil mezi hasiči. V roce 2023 žil v Bezděkově nad Metují.