Jan Kůrka

* 1943  

  • „Mamka měla kozy a pro mě byla největší potupa, když jsem s kozou musel ke kozlovi. Vemte si, že je vám třináct, už se vám líbí holky a teď jdete po návsi a vedete kozu ke kozlovi. Když si to se sestrou vyprávíme, válíme se smíchy. Sestra nikdy nechtěla pít kafe od mamky, když neměla jistotu, že to není z kozího mléka. Já si na to zvykl a prakticky jsem vyrostl na kozím mléku. Občas mi lidé říkají, že je to dobrý, že mám na svůj věk energii. Žena říká, abych na to každému říkal, že jsem vyrostl na kozím mléku. Jsem přesvědčen, že to je ten vklad.“

  • „Tak jsem skvěle odcvičil. Uběhlo čtrnáct dnů, zahrčela motorka, pérák, jawa, námi všemi obdivovaná mašina. Přijel tajemník Svazarmu a řekl, že jsem dostal poukaz na Lipno. Že si to zasloužím za tu spartakiádu. Já jsem samozřejmě jásal. To byly prázdniny. Normální byla brigáda v lese, potom na poli, pak výmlaty. Člověk vydělal a maminka z toho byla nadšená, protože za to nakoupila máslo, cukr a tak dále. Tak já jsem byl nadšený, ale mamka tedy ne, protože přišla o pracovní sílu. Odjel jsem na Lipno, s sebou jen plavky a ručník. Přijedu tam a oni: ‚Odkud jsi?‘ Já na to, že z Pelhřimova. Oni: ‚Prosím tě, kde máš flintu?‘ Já: ‚Jakou flintu?‘ Bylo to soustředění krajských juniorských reprezentantů, kteří mají minimálně druhou výkonnostní třídu. Já neměl nic. Já v té době nevěděl, ze které strany se nabíjí malorážka.“

  • „Důležité bylo mít vůli to nevzdat. Myslím, že tu jsem měl. To jsem prakticky prokázal v momentu, kdy mě po měsíčním výcviku vyhodili z Dukly a řekli, že jsem s pěti dioptriemi k nepotřebě, že nejsem vhodný pro vrcholový sport. Tam bylo to klíčové, že jsem to nevzdal a pokračoval jsem dál. Až najednou člověk ucítí, že ta dřina k něčemu je, že sice po bodíku, ale lezu nahoru, až se najednou těm, kteří mě poráželi, vyrovnávám. A můj velký zážitek byl, když jsem poprvé porazil některé kluky, kteří byli dávno přede mnou, že jsem viděl, jak to někteří vůbec neunesli.“

  • Celé nahrávky
  • 4

    Praha, 22.08.2017

    (audio)
    délka: 01:53:19
    nahrávka pořízena v rámci projektu Tipsport pro legendy
  • 5

    Praha, 08.08.2017

    (audio)
    délka: 01:53:42
    nahrávka pořízena v rámci projektu Tipsport pro legendy
  • 6

    Praha, 29.06.2017

    (audio)
    délka: 02:04:10
    nahrávka pořízena v rámci projektu Tipsport pro legendy
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Do sportu i do politiky jsem šel s nadšením

Jan Kůrka, rok 1971
Jan Kůrka, rok 1971
zdroj: archiv pamětníka

Jan Kůrka se narodil 29. května 1943 v Pelhřimově. Vyučil se nástrojářem v podniku Agrostroj. Přestože špatně viděl – měl pět dioptrií –, jeho vášní se stala sportovní střelba. Kvůli oční vadě byl vyloučen z klubu Dukla, ačkoliv v něm patřil mezi nejlepší střelce. Po úspěchu na závodech však byl přijat zpět. Zlomem v jeho kariéře byla zlatá medaile z olympiády v Mexiku v roce 1968 ve střelbě libovolnou malorážkou vleže. Je rovněž trojnásobný bronzový medailista z mistrovství Evropy v roce 1969 a dvanáctinásobný mistr republiky. Po skončení aktivní kariéry působil jako trenér v klubu Dukla Plzeň. Měl na starosti střeleckou přípravu na vojenských katedrách několika vysokých škol. Pracoval v olympijském výboru, tři roky vedl Československý klub olympioniků. Stál v čele armádního střeleckého stadionu v Plzni. Od roku 1991 je ředitelem mezinárodního střeleckého závodu Velká cena osvobození. Je členem Strany práv občanů Zemanovci a velkým podporovatelem prezidenta Miloše Zemana. V roce 2013 od Miloše Zemana dostal medaili Za zásluhy.