Hubert Krista

* 1934

  • „Náš táta, ten nešel do války, v zimě ledoval na rybníku a zlomil si nohu. Tak prostě na vojnu nemusel, ale poslední rok, jak Hitler už byl pomalu na dně, tak tátu odtáhli na frontu a tam padnul v Rumunsku.“ – „Takže tatínek v roce čtyřicet čtyři musel na vojnu?“ – „Ano.“ – „A dostal se tedy do Rumunska, nebo do Řecka?“ – „Tam byl na frontě, tam byl v Rumunsku a dostali jsme dopis, že je tam – a pak jsme dostali oznámení, že padnul v tom roce čtyřicet čtyři.“

  • „Ráno, no prostě jeden den před transportem, jsme se pokoušeli s bráchou přejít hranice do Čech. Tak brácha šel se sestrou a my jsme pak šli s maminkou a s babičkou do Malé Čermné. Tam nás chytli Poláci a už nás nepustili. Ale máti říkala, že jdeme druhý den do transportu, tak nás pustili. A my večer jsme to okoukli a oni už na hranicích nebyli, tak jsme přešli do Čech, do Žďárek. Tak v noci na svatého Josefa jsme přišli do Žďárek.“

  • „Dost jsme česky uměli, bylo to tedy horší, protože ve škole jsme museli mluvit německy, že. Ale máti, ta mluvila s babičkou, protože Čermná, Slaný, Žakš, to byli lidé spíš českého původu. Lidi se brali jak z Malé Čermné (ležela už v Čechách), tak i z Velké Čermné. Mluvilo se hodně, ti starší lidi mluvili hodně česky.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Velké Poříčí, 27.08.2022

    (audio)
    délka: 01:13:52
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Při útěku z Polska do Čech je chytili vojáci. Do basy nešli díky úplatku

Hubert Krista, 2022
Hubert Krista, 2022
zdroj: Paměť národa

Hubert Krista se narodil 7. dubna 1934 ve Velké Čermné v tehdy německém Kladsku. Otec narukoval do wehrmachtu a padl v Rumunsku. Matka musela nastoupit do továrny na tabák, aby uživila rodinu. Pamětník poslední rok války musel pracovat u místního sedláka, jeho práce přinesla rodině více jídla. Po skončení války Kladsko připadlo Polsku a Kristovi měli skončit v odsunu tak jako mnozí jiní. Před cestou do neznáma dali přednost útěku do Čech. První přechod hranice se nezdařil, polští vojáci je chytili a chtěli je uvěznit. Teprve úplatek zajistil, že mohli odejít zpět domů. Nicméně hned té noci se pokusili o přechod znovu, tentokrát již úspěšně. Začátky v novém domově byly krušné, český stát chudé rodině ničím nepřispěl. Pamětník po skončení základní školy pracoval jako dělník. Později si doplnil výuční list a stal se zedníkem. V této profesi zůstal až do důchodu. Jeho sestra emigrovala do Německa, kde ji v roce 1968 mohl i s rodinou navštívit. O své cestě musel podat zprávu na místním národním výboru. Rodnou obec už nenavštěvoval, všichni příbuzní a přátelé odešli do Německa nebo do Čech. V roce 2022 žil v Bezděkově nad Metují, kde si postavil rodinný dům.