Jan Kreysa

* 1947  

  • „V těch osmdesátých letech jsem měl takové problémy s politikou, že jsem musel jít k lopatě a do dílny, kde jsem klepal náklady na pluh a dělal pomocné práce. Ani s traktorem mne nenechali jezdit. Pamatuji se, jak mne poslali škrabat ze silnice bláto, když se vozil hnůj. Profesor Mostecký tehdy přijel a nemohl mne najít. Ptal se: ,Kde je Kreysa?‘ Oni mu řekli: ,My vám dáme jiného.‘ Odpověděl jim: ,Ne, on o tom ví všechno, já chci jenom jeho.‘ Tak pro mne jeli na silnici, kde jsem škrábal bláto. Jednal jsem s profesorem Mosteckým, který za mnou stál a pomohl mi vrátit se na svoje místo.“

  • „Protože jsem nebyl dobrý voják, měl jsem samý průšvih, tak jsem byl párkrát zavřený na té vojně. Zavřeli mne i kvůli mazákům, které lampasáci využívali na udržení pořádku. S jedním z těch dozorčích jsem vytřel chodbu a šel na jednadvacet dní do vězení.“

  • „V roce šedesát devět v lednu, když se upálil Jan Palach, jsme se skupinou studentů zorganizovali z Budějovic od vozového depa mimořádný vlak na jeho pohřeb. Dostali jsme celý vlak. Bylo nám potom vytýkáno, že jsme v Praze způsobili neudržitelnou situaci a byli jsme proti režimu. Po nástupu do dalšího semestru, to už jsem šel do čtvrtého ročníku, mne z vysoké školy vyloučili.“

  • „Pamatuji se, jak jsme v téhle době o všechno přišli. Po válce se koupil valník s pneumatikami, samovaz s motorem a mlátička. V padesátých letech k nám chodili a tenhle majetek postupně sebrali. Napsali nám papír, že to nepotřebujeme a musíme vše odevzdat těm, kteří to potřebují víc. My jsme do družstva jít nechtěli, protože jsme byli poměrně velké hospodářství, měli jsme dvacet dva hektarů.“

  • Celé nahrávky
  • 5

    v Plzni, 12.08.2019

    (audio)
    délka: 01:37:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Plzeňský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Půdu jsem zdědil po předcích

Jan Kreysa in his childhood
Jan Kreysa in his childhood
zdroj: Archiv pamětníka.

Jan Kreysa se narodil 5. srpna 1947 v Holýšově do rodiny důlního měřiče jako první ze čtyř dětí. Otec pocházel ze starého selského rodu se statkem v Horní Kamenici. Základní školu absolvoval v Holýšově. Veškerý volný čas trávil u dědečka na rodovém statku. Zažil bouřlivé události spojené s kolektivizací venkova a dědečkův vynucený vstup do Jednotného zemědělského družstva (JZD) v roce 1958. Další vzdělání získal na Střední zemědělské škole v Horšovském Týně. Maturoval s průměrným prospěchem na jaře 1966. Téhož roku zahájil studium na Vysoké škole zemědělské v Českých Budějovicích. V roce 1967 absolvoval výměnný pobyt v Sovětském svazu a praxi v Zemědělském institutu v Rostově na Donu. Zapojil se do studentského hnutí. Po smrti Jana Palacha zorganizoval odjezd mimořádného vlaku na pohřeb. Komunisté tuto skutečnost použili jako jeden z důvodů k jeho vyloučení ze čtvrtého ročníku na podzim 1969. Po nuceném odchodu z vysoké školy nastoupil jako řidič do Stavebního podniku. V roce 1970 byl odveden na dva roky k silničnímu vojsku. Za přestupky proti vojenskému řádu strávil mnoho dní v útvarovém vězení. Po návratu z vojny nastoupil ke Státnímu statku Domažlice, kde se seznámil s budoucí manželkou. Roku 1975 změnil zaměstnavatele a pracoval v JZD Staňkov. O rok později dostal svolení, aby dokončil studia na Vysoké škole zemědělské v Praze. Manželům Kreysovým se narodila jediná dcera. Pamětník se stal uznávaným odborníkem v zemědělství. Pro své názory čelil v osmdesátých letech perzekuci. Události roku 1989 přivítal se zadostiučiněním. JZD opustil v roce 1991 a začal samostatně hospodařit. Ve volném čase cestoval a choval koně. Do důchodu odešel v roce 2010. Omezil hospodaření, prodal stroje a většinu pozemků přepsal na bratra. V současné době pomáhá bratrovi, opravuje statek, stará se o domácí zvířectvo, pečuje o sbírku traktorů a cestuje. Životní optimismus mu dodává pevná víra v Boha.