Zdeněk Koryčanský

* 1940

  • "Rejžek jednou přijel. Jak dělal osvětové hudební pořady, tak přivezl [petici] Několik vět. Tak jsem to nechal rozmnožit a chodil jsem pro podpisy. Měl jsem pár krásných kousků. Podepsala například manželka předsedy KSČ, technický náměstek, všichni vedoucí projekce. To už jsem byl v Elektroprojektě jako vedoucí oddělení. Takže mně všichni kamarádi opravdoví podepsali. Někteří nepodepsali, měli strach, co by s nimi bylo. Já jsem těch papírů roznesl více, ale osobně jsem sesbíral 14 podpisů. To stačilo na to, že jsem měl domovní prohlídky. Šli po nás, hledali, kde to můžu mít schované. Ale já už to měl pryč z baráku, protože – teď už to můžu říct – bývalý náčelník policajtů dal echo farářovi a ten dal echo mně, že po nás jdou."

  • "Já jsem měl vytipované lidi. Několik vět byl text, kterému nešlo nic vytknout. Tak jsem si obešel hlavně vedoucí jednotlivých oddělení. Nechtěl jsem to dávat podepisovat podřízeným, abych nebyl obviněný ze zneužití pravomoci. Takže mně podepisovali šéfové oddělení, potom ten technický náměstek a manželka předsedy strany, protože uznala, že je to fakt dobře napsané. No byly s tím problémy, to je jasné. Potom nastala další fáze, když ředitel dostal vynadáno na okresním výboru KSČ a musel to nějak zmírnit. Tak nás svolal a měli jsme to všichni odvolat. Tím bychom se zachránili. Někteří podpis odvolali, asi jen dva tři. Zbytek neodvolal. Tak udělali fintu – schůzi ROH, na které se všichni podepsali a pak tam dodatečně připsali text, jako že odsuzujeme Několik vět a tak."

  • "V Tesle to fungovalo tak, že byla obehnána plotem, ostnatým drátem a na každém rohu byla strážní věž, vrátnice, aby nám někdo neukradl tajemství, ve kterém jsme byli 20 i více roků za Evropou. Muselo se chodit na šest hodin, každý se musel odpíchnout. Muselo se odebírat Rudé právo. Ale zase se nemuselo nic dělat. Tam jsme dělali, protože nás to bavilo, jinak se v Tesle nemuselo moc makat. Ale jinak Tesla byla dobře organizovaný podnik. Měla pro zaměstnance kvalitní zázemí, služby, jídelny. To bylo oproti jiným fakt hodně na úrovni."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Rožnov pod Radhoštěm, 19.08.2020

    (audio)
    délka: 56:29
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Můj nejlepší úlovek? Když petici Několik vět podepsala manželka předsedy KSČ

Zdeněk Koryčanský v roce 2020
Zdeněk Koryčanský v roce 2020
zdroj: Post Bellum

Zdeněk Koryčanský se narodil 7. března 1940 v Ostravě. Celý život prožil v Rožnově pod Radhoštěm, kde jeho rodiče pracovali v dělnických profesích. Jeho příbuzní hospodařili v oblasti, které se dodnes říká Koryčanské paseky. Jeho strýc Josef Koryčanský se tam v padesátých letech zastřelil poté, co mu komunisté zabavili statek. Zdeněk vystudoval střední průmyslovou školu a poté pracoval jako projektant v podnicích Tesla a Elektroprojekta v Rožnově pod Radhoštěm. Od roku 1968, kdy Československo začala okupovat sovětská vojska, cítil silný odpor ke komunistickému režimu. V roce 1989 stál za rozšířením petice Několik vět v Rožnově. Byl kvůli tomu sledován Státní bezpečností, v jeho bytě proběhlo několik domovních prohlídek. Pozoruhodné je, že všechny materiály před estébáky stačil schovat, protože ho prostřednictvím faráře varoval tehdejší náčelník Veřejné bezpečnosti v Rožnově. Přesto byl kvůli šíření petice obžalován z podvracení republiky a postaven před soud. Proces však byl zastaven, protože v jeho průběhu v roce 1989 komunistický režim padl. Zdeněk Koryčanský byl poté zvolen místostarostou Rožnova pod Radhoštěm. Po dvou letech ve funkci se vrátil k práci projektanta a stal se ředitelem soukromé firmy, kterou s kolegou založil.