Štefan Klepaček

* 1950

  • „Na gymnáziu jsem byl jeden z iniciátorů založení školní kapely, a protože jsme neuměli dobře latinku i přesto, že jsme se latinku učili ve škole, nazvali jsme kapelu Antipax a domnívali se, že to znamená, že jsme neklidní, a ne že jsme odpůrci míru. Tak jsme všichni dostali důtku…“

  • „Matka byla v domácnosti, otec řemeslník. Nebyli jsme bohatí, s jedním platem se těžko žije. Ale žili jsme v prostředí, v kterém bylo hodně Rumunů, Němců, Srbů, Maďarů, a když to bylo zapotřebí, všichni si navzájem pomáhali. Neměl jsem snadné dětství ani život, ale doufám, že jsem se svojí prací jistým způsobem odvděčil městu a všem, kteří mi pomáhali.“

  • „Narodil jsem se v roce 1950. Pocházím ze smíšené rodiny. Otec byl Čech a matka Maďarka. Matčina rodina se přistěhovala do této oblasti (okolí městečka Bela Crkva - pozn. ed.) za prací a lepším životem. Matka se jmenovala Tereza a má dcera dostala jméno po ní. Nepsané pravidlo v rodině bylo, že se nesmí mluvit ani česky, ani maďarsky, nýbrž výhradně srbsky. Když jsem začal chodit do základní školy, hlásil jsem se do české třídy, která v té době ještě existovala, ale když se otec dozvěděl, že ve třídě učí stejný učitel, který učil jeho, hned mě (odhlásil) z české třídy z důvodu, jak uvedl, že nemusím prožívat to samé, co prožíval on. V té době učitelé měli větší autoritu a k zavedení disciplíny používali proutek nebo pravítko."

  • „Česká hudba mě silně přitahuje. Miluju hudbu, a tak mě jeden z učitelů upozornil na to, že vedle české lidové hudby existují pozoruhodní dobří popoví a rockoví umělci, jako je Jaromír Nohavica, Čechomor, Zdeněk Svěrák, Václav Neckář, Karel Gott, Aneta Langerová nebo Vlasta Redl."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Budova Českého domu, Bela Crkva, 06.07.2017

    (audio)
    délka: 01:30:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu 20. století ve vzpomínkách české menšiny v Srbsku
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Doufám, že jsem se svou prací odvděčil městu i všem, kteří mi pomáhali

Štefan Klepaček dobová fotografie.jpg (historic)
Štefan Klepaček
zdroj: archiv pamětníka. Současné foto: Jelena Đorđević

Štefan Klepaček se narodil 20. srpna 1950 v městečku Bela Crkva v tehdejší Jugoslávii ve smíšené česko-maďarské rodině, doma se mluvilo srbsky. Bela Crkva leží v jižním Banátu, v severozápadní části Srbska u hranic s Rumunskem. Základní a střední vzdělání Štefan Klepaček ukončil v rodném městě, poté absolvoval povinnou vojenskou službu v řadách Jugoslávské národní armády. V Bělehradě vystudoval ekonomii a tomuto oboru se věnoval i profesně. V roce 1982 nastoupil na Městský úřad Bela Crkva jako šéf finančního oddělení, potom působil jako znalec pro finanční oblast a konkurzní správce. Koncem devadesátých let se zapojil do aktivit místní české komunity. Vzhledem k tomu, že po rozpadu Jugoslávie zůstalo sdružení Matica češka v chorvatském městě Daruvar, založil v roce 1997 stejnojmenné sdružení české menšiny v Belé Crkvi. Dodnes se hlásí k české národnostní menšině v Srbsku a předsedá sdružení Matica češka. Stál také u zrodu České národnostní rady, v letech 2010-2015 byl jejím předsedou.