Pavel Jež

* 1925  †︎ 2015

  • „Nebál jsem se, já jsem byl hrdý. Mladý člověk tak neuvažuje, byl jsem mezi svými. Sovětská invaze začala, devatenáct roků mně bylo, když jsem vstoupil do Československé armády.“

  • „My jsme byli v mých devatenácti letech ve Francii považováni za hrdiny. Metro, divadlo a muzea jsme měli zdarma. Jednou jsme šli s kamarádem pod Eiffelovkou a potkali dvě slečny. Když jsme se dali do řeči, zjistily, že jsme z Československa, a pozvaly nás na oběd – byla to dcerka československého velvyslance.“

  • „Já jsem přeběhl ke Spojencům, když jsem se octl mezi frontou, čili stříleli jak Němci, tak Angličani. Vyjel tank na takovou louku, já jsem přiběhl před něj, zvedl ruce, vylezl seržant (nesrozumitelné) a všichni Němci stáli za námi. Mě pak odvezli do Cherbourgu a Němce pak odvezli do zajetí.“

  • Hned po válce ještě jako svobodný jsem vstoupil k národním socialistům, to mi připadalo jako taková ideální strana. Potom v osmačtyřicátém roce ke mně přišli komunisté vyzvídat, kdo všechno v té straně byl, aby je zatkli, ale já jsem se vymluvil. To mi bylo tak dvacet tři roků nebo dvacet čtyři.“

  • „Když Hitler přišel v třiatřicátém roce k moci, tak Poláci s ním v roce třicet čtyři uzavřeli kontrakt o neútočení a potom mu pomohli republiku rozebrat, jak jsem už říkal – ale ne všichni. Všechno má svůj začátek, tak jako každá bomba má svou nálož a svou rozbušku, tak rozbuškou první světové války byl sarajevský atentát a rozbuškou druhé světové války mnichovský diktát.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Třinec, 23.05.2006

    (audio)
    délka: 01:12:27
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nezapomeňme, že komunismus nevymysleli Sověti, ti ho jen použili

Pavel Jež se narodil v roce 1925 v Třinci. V sedmnácti letech narukoval jako občan Slezska do německé armády a byl poslán do Francie. Od počátku chtěl přeběhnout ke Spojencům. Krátce nato vstoupil do Československé zahraniční armády v Anglii, za několik týdnů se účastnil vylodění ve Francii a sloužil jako mechanik v dílnách při dopravním vojsku. Po válce byl odsouzen za pozdní odevzdání majetku družstvu. Po roce 1989 se stal členem základní organizace Svazu bojovníků za svobodu. Zemřel 19.5. 2015.