Vlastimil Jahoda

* 1948

  • „No a po čtyřech letech se naši odstěhovali. Otec pochází z Krčmaně a tam se odstěhovali. Protože zkrátka tam podnikali, měli tam řeznictví, měli tam pronajatou hospodu, a protože by přišlo [znárodnění], tak se to celé utlo, to podnikání. Odstěhovali se do Krčmaně, kde se otec narodil, a tam po tetě získali domek, který si opravili a spravili. A tam jsem vyrůstal od čtyřech nebo pěti let. Pamatuju si, když máma šla do Brodku u Přerova – s penězi. Měli jsme asi 70 000, a přišla měna a brečela celou cestu tam i zpátky, protože za 70 000 donesla pár drobných.“

  • „Jednou v [roce] ´69… tady byl dřív obecní statek a to bylo taky té Osevy. A pochopitelně jsme tady měli kancelář, technika, mechanizátora a agronoma. Mechanizátor byl z Bílého Potoka a povídal mi, abych pověsil 8. [května] ráno prapory – ruský a náš. Nebo možná 9. [května] se to dříve slavilo. Povídám, že jo. No byli jsme v hospodě. On mi potom říká: ‚Už jsem to pověsil, ty sedíš v hospodě, ty to nepověsíš, to bude zase prů*er.‘ No a tak jsem to nepověsil. Ale on to pověsil a ten Mezl přišel a začal nadávat, že statkáři… a kdesi cosi a já nevím co, nadával mi tam. A já jsem říkal, že jsem to nevěšel a nevím, proč to tam je. A že jsem to měl pověsit zítra a furt tak prdolil a prdolil, až jsem šel a vzal jsem ruský prapor do hospody a hodil jsem ho na Mezla a zamotali jsme ho s tím až spadl. No a pak přijeli policajti a bylo. Pak nás hlídali, ale potom ten šéf těch policajtů v Javorníku byl rozumný chlap. Aby nebyl prů*er, tak jsme [prapor] schovali. Hospodská tvrdila, že tady nic neviděla. Díky šéfovi policajtů to dopadlo dobře, po stokoruně, ale ještě jednou a už prý bude zle. Ale to bylo jenom proto, že kdesi cosi někdo, ale ne, že bych to dělal z politického [důvodu], že bych se rozčiloval. Když to mělo viset, tak to bude viset, no. Tak co mě budeš tady otravovat.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Bílá Voda, 02.09.2025

    (audio)
    délka: 56:16
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Kvůli sovětské vlajce se v hospodě strhla mela

Vlastimil Jahoda, 2025
Vlastimil Jahoda, 2025
zdroj: Post Bellum

Vlastimil Jahoda se narodil 22. října 1948 v Bošovicích u Slavkova do rodiny Josefa a Pavlíny Jahodových, kteří provozovali řeznictví a obecní hospodu. Rodinné podnikání bylo po roce 1948 postupně zlikvidováno znárodněním a zásahy komunistického režimu. Otec, vyučený řezník a uzenář, investoval do místních jatek. O vše však přišel a roku 1952 se rodina přestěhovala do Krčmaně. Vlastimil Jahoda byl nejmladší ze čtyř sourozenců. V roce 1953 rodinu postihla měnová reforma, při níž přišli o velkou sumu hotovosti. Matka pracovala v místním JZD, otec v masném průmyslu v Přerově. Zemřel předčasně v 50 letech. Matka zůstala sama se třemi dětmi a rodina žila ve velmi skromných poměrech. Vlastimil Jahoda studoval střední zemědělskou školu v Olomouci, maturoval roku 1968 v období pražského jara. V létě 1968 nastoupil jako praktikant do státního statku v Bílé Vodě, který později převzal podnik Oseva. Roku 1969 se dostal do politického konfliktu poté, co v hospodě odstranil sovětskou vlajku z budovy statku. Následovalo policejní vyšetřování, pokuta 100 Kč a sledování. Pracoval jako zootechnik v Bílé Vodě a později v Bílém Potoce jako vedoucí. V roce 1988 pod nátlakem ztráty zaměstnání vstoupil do KSČ. Členem strany byl pouze do roku 1989. Po rozpadu Osevy se stal jedním ze zakládajících členů nové zemědělské firmy SABAS Javorník, kde pracoval jako vedoucí a agronom v Bílém Potoce. Nabídky vstupu do nových politických stran po roce 1989 odmítl. Do důchodu odešel v 64 letech. S manželkou Ludmilou vychovali dva syny a v době natáčení (2025) žili v Bílé Vodě.