Všímej si všeho: můžeš to umět, ale nemusíš to dělat
Stáhnout obrázek
Jaroslav Hušek se narodil 24. února 1920 v Máslojedech, kde měla rodina malé hospodářství. Pochází z jedenácti dětí. Vyučil se kovářem a pracoval v dílně v Třebověticích. Dne 15. března 1939 viděl příjezd kolony německých vojáků. Za války v kovárně tajně vyráběl jehlanové hroty, které instaloval na silnice, aby propichovaly okupantům pneumatiky u aut. S kamarády záškodničil na železničních přejezdech. Jednou jejich dům prohledalo gestapo. Na konci války se oženil a v roce 1946 absolvoval půlroční vojenskou službu v Liberci. Po roce 1945 vstoupil do komunistické strany. Po osmnácti letech z ní však kvůli neshodám s předsedou závodního výboru vystoupil. Od roku 1940 až do důchodu v roce 1980 pracoval jako kovář na dráze. Jeho vášní a celoživotním údělem byla myslivost a chov loveckých psů. V roce 1950 dostal od závodního výboru povolení a půjčku na stavbu bytu. Jezdil do Šonova u polských hranic, kde spolu s dalšími boural domy, a materiál vozili na stavbu bytovky. Jeho bratr zdědil rodinné hospodářství a v roce 1951 musel vstoupit do jednotného zemědělského družstva. Pamětník se nikdy politicky neangažoval, ale dnešní politickou situaci vnímá jako nejhorší ve svém životě. S láskou vzpomíná na první republiku a na svoji manželku, se kterou prožil 67 let a vychoval tři děti. Jaroslav Hušek zemřel v roce 2019.
