MUDr. Radkin Honzák

* 1939  

  • „Tenkrát vznikl Klub angažovaných nestraníků, neboli KAN, a to bylo jedno z nejvíc ohrožujících hnutí teda ty soudruhy, protože my když jsme měli a já jsem dělal ten KAN v tý Krči, jsem tam s tím přišel. A když jsme měli ty sedánky, tak tam přišel třeba Mlynář a říkal: ,Neblbněte, v tý Moskvě jsou z vás víc zděšení než z Dubčeka.‘ Nás bylo něco už kolem půl milionu registrovaných v Klubu angažovaných nestraníků, takže to byla první věc, kterou zrušili po tom 68. Oni byli paranoidní, víte, co je to paranoia? Paranoia je chorobná podezíravost, která vychází z absolutně nesmyslný konstrukce.“

  • „No, a tak to začlo s tím spiknutím a táhlo se to tejden co tejden. Potom už se tedy ty schůzky odehrávaly v kavárně Slavia, kam oni si ty chudáky tahali. No a skončilo to nějak před Vánocema, kdy ten fízl, kterej si říkal Svoboda, přišel a říkal: ,Vy prej věříte v Boha?‘ Já říkám: ,No, pochopitelně.‘ On říká: ,Jak je to možný?‘ Já mám tyhle zupácký otázky rád. To je taková otázka toho ,dýzla‘ [ze zkratky dsl.], toho déle sloužícího poddůstojníka: Jak je to možný? Já povídám: ,Vždyť Pánbůh je, tak co bych s tím měl dělat?‘ A teď on půl hodiny se vrtal v tom, jestli opravdu je to tak, nebo není. Jak může člověk s vysokou školou tedy přírodovědného zaměření... Ale oni byli blbý, oni to měli poskládaný dopředu, takže občas přece jenom, ne že bych nebyl podělanej až za ušima, měl jsem opakovací sny, to bylo moc hezký. Oni zřejmě měli takovou instrukci, že ty lidi, který jsou věřící, jsou hůře zlomitelný.“

  • „Tak jsme tak toho 14. února, to byl krásnej den, takovej zimní, slunečnej, jasnej, jsme seděli u oběda, měli jsme palačinky. Odhoukali ten nálet, my jsme teda pokojně pojídali, a bydleli jsme na Smíchově a v tom otevřeným okně z druhý strany táta najednou uviděl odraz toho, jak padá ten barák, kde dneska stojí Tančící dům. Tam byla díra až do toho devadesátého roku. Takže popad sestřičku, pelášil s ní do sklepa. My jsme s mámou ty palačinky dojedli a šli jsme taky potom do sklepa. No, a já jsem tenkrát zradil své úmysly stát se popelářem, protože se mi šíleně líbili hasiči.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 27.11.2019

    (audio)
    délka: 01:11:24
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Sestavili si z nás protistátní skupinu

Radkin Honzák v roce 1961
Radkin Honzák v roce 1961
zdroj: archiv pamětníka

Radkin Honzák se narodil 30. března 1939 v Praze. Za války zažil bombardování města a poslední týdny trávil s rodinou na venkově u dědečka. Oba jeho rodiče působili v domácím odboji. V roce 1956 se Radkinovi povedlo dostat na medicínu a stal se psychiatrem. Nastoupil nejprve do léčebny v Kosmonosech a následně do Ústavu pro výzkum výživy v Krči. V roce 1968 se Radkin Honzák podílel na zakládání Klubu angažovaných nestraníků v ústavu. Za normalizace byl vyslýchán StB. Vystřídal celou řadu zaměstnání, například v manželské poradně nebo v bohnické léčebně. Dnes má stále svou psychiatrickou praxi a zároveň se věnuje psaní knih a žurnalistice.