Růžena Haidlová

* 1938

  • „To bylo to, co mě mrzelo nejvíc, ale bylo to až za hodně let. Synovi bylo patnáct a rozhodovalo se, co budou děti dělat. Měl vynikající vysvědčení a chtěl studovat.“ – „Chtěl jít na gymnázium?“ – „Konkrétně to neměl ujasněné, ale ve škole byl tzv. studijní poradce. Jak se jmenoval, vám neřeknu, možná by to věděl můj synek, ale děti mu říkaly Žárovka, protože byl prý chytrý až na půdu. On chodil cíleně za mým synkem a říkal mu: 'Haidl, ty na studium zapomeň a zeptej se svojí maminky.'“ – „Čili tak arogantně to říkal?“ – „Arogantně, doslova pomstychtivě. Tak jsem z toho byla špatná.“

  • „To víte, že jsem měla strach, ale machrovala jsem – to jsem byla já. Přivezli mě na výslech a vyptávali se. A já jsem si z kabelky vyndala zrcátko, vzala rtěnku a třeba jsem se natřela rtěnkou. Dělala jsem takové věci a v hlavě mi pořád šrotovalo, že tím získám nějaký čas, ale nezískala, o to déle mě tam drželi. Nemohla jsem jim nic říct, protože jsem opravdu byla jen ten, kdo psal ty letáky.“

  • „Byli v civilu, přijeli autem a řekli: 'Pojedete s námi.' Ptala jsem se kam a oni, že jenom do Rumburku. Přijeli pro mě do práce v deset a byla jsem tam do čtyř a pořád mě tam jak se říká masírovali.“ – „Na co se vás ptali?“ – „Na koho dalšího mám kontakty, protože oni nás měli v udání tři a my jsme další lidi nejmenovali. Označili nás za protistátní skupinu a pak nás soudil jenom samosoudce, nesměli jsme mít žádného obhájce. Tenkrát to tak bylo pravidelně, že všichni političtí odpůrci neměli právo na advokáty a odsuzoval je samosoudce. Byl to jeden člověk u nich dobře zapsaný a podle toho se řídil.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Liberec, 21.10.2024

    (audio)
    délka: 01:56:11
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Liberec, 31.03.2025

    (audio)
    délka: 01:54:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Liberecký kraj
  • 3

    Liberec, 09.06.2025

    (audio)
    délka: 01:44:49
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Liberecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Režim znovu utahoval opratě, přesto v srpnu 1969 šířila protestní letáky

Maturitní foto, Česká Lípa, 1957
Maturitní foto, Česká Lípa, 1957
zdroj: Archiv pamětníka

Růžena Haidlová, za svobodna Sedláčková, se narodila 27. srpna 1938 v Bukovanech u Týnce nad Sázavou. Její otec Václav Sedláček pracoval ve firmě JAWA a rodina žila v jednom z domů v tovární kolonii. Tu za druhé světové války přísně střežili němečtí vojáci. V roce 1945 se Sedláčkovi přestěhovali do severočeského Jiříkova, kam otce firma poslala kvůli práci. Nějaký čas žili v jednom domě s odsunovanou německou rodinou. Během komunistické měnové reformy v roce 1953 přišli Sedláčkovi o značnou část úspor. Pamětnici poté komunisté znemožnili studium pedagogiky. Maturovala na ekonomické škole v České Lípě a pak pracovala jako účetní v různých podnicích na Šluknovsku. Nesouhlasila s politickým vývojem po invazi vojsk Varšavské smlouvy a v roce 1969 šířila v podniku Totex letáky nabádající k protestní akci. Společně se dvěma kolegy ji komunisté vyšetřovali a odsoudili k podmíněnému trestu. V roce 1988 ovdověla a odstěhovala se z Jiříkova, o pár let později se znovu vdala. Celoživotně se věnovala hudbě a zpěvu. Ve stáří se přestěhovala za dcerou do Ostašova, kde se aktivně zapojovala do občanského života. Zde žila i v roce 2025.