Jan Fulín

* 1938

  • „Ještě než byl vynesený rozsudek, tak už byla připravená ta bytovka v Broumově a tam jsme se měli stěhovat. Protože, to bylo zjištěno... že soud bude kladný, že bude vynesen rozsudek. Takže otec byl vlastně zavřený a my jsme měli být stěhováni bez něj. Já vám mohu ještě naskenovat a poslat celé to vyjádření. To bylo přísně tajné, to odtajnil až ten Ústav vyšetřování zločinů komunismu. A tam (ve vyjádření) to bylo, jako když to dělali nacisti s těmi Židy, jak je kdo schopný, zaznamenané, všechny děti atd. A zase z toho byla vyloučená babička a děda. Ti měli tady zůstat.“

  • „Musíme se vrátit k roku 1952. Můžu vám přečíst doslova, co se tady dělo s tím založením družstva? Já vám to přečtu z kroniky přesně, je to kraťoučké, protože otec jako družstevník chtěl i do JZD: ‚Na podzim večer v hostinci se sešlo všech dvacet dva hospodářů, malých i velkých, a byli ochotni všichni podepsat přihlášku do JZD. Z okresu byl přítomen předseda František Drda z Lešan a tajemník Rosa z Benešova. Soudruh Drda si proti mně sedl a pravil mi: Tak co, kulaci, jste sražený na kolena? Co si tak myslíte? Kdybyste měli kulomet a postříleli nás? Když sedláci žádali přihlášku do JZD, řekl tedy: Kulakům přihlášku nedávejte, družstvo se sestaví bez nich a proti nim! Toho se malí zemědělci zalekli, že nepůjdou do zaměstnání, a Rosa je přinutil udělat přípravný výbor, který vůbec družstvo nerozjel. To byl hlavní důvod, proč tady odsud otce vystěhovali.“

  • „Ještě jedno bych chtěl (říci). Když jsme byli v tom Klášteře, tak jsme tam zažili jednu zajímavou věc. Chodil jsem do první třídy, ale dodnes si ji pamatuji. Protože tam asi zřejmě kvůli partyzánům jednotka wehrmachtu prohledávala lesy v okolí Kláštera. Pak tím naším dvorem šli zpátky, stavěli se tam, vyhnali nás na zápraží, postavili před nás kulomet a prohledávali celý statek. Kdyby tehdy někdo něco řekl, že máme něco schovaného, tak nás tam zlikvidovali všechny. A to vám říkám proto, že totéž jsme zažili tady při té druhé prohlídce, kdy nám tady sebrali všechno možné. Oni nevěděli už, co by měli udělat, tak prohledali celé půdy a výsledek byl, že našli jeden vytěrák a já jsem tam měl krystalku. To všechno sebrali, odvezli a odvezli i otce. Otec, když se vrátil potom z toho vyšetřování, tak mi říkal: ‚Náčelník ti vzkazuje, aby ses tam zastavil pro tu krystalku.‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Přibyšice 16, 24.09.2016

    (audio)
    délka: 01:13:30
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Práce, úsilí a snaha, aby věci člověku lépe sloužily, to je základ života

07 - Jan Fulín mladý
07 - Jan Fulín mladý
zdroj: archiv pamětníka

Jan Fulín se narodil 2. června 1938 v benešovské porodnici jako osmé dítě rodičů Josefa a Anežky Fulínových z Přibyšic. Jako pětiletý zažil nedobrovolné stěhování rodiny ze statku kvůli německému záboru Přibyšic pro tzv. SS-Hof. Obecnou školu navštěvoval v Klášteře u Golčova Jeníkova a měšťanskou školu v Benešově. Při násilné kolektivizaci v 50. letech byl po domovních prohlídkách na statku jeho otec v roce 1953 odsouzen na dva roky za neplnění dodávek a v roce 1956 byla rodina Fulínových protiprávně vystěhována z Přibyšic do vesnice Chvojen. Nebylo mu umožněno studovat na gymnáziu, a vyučil se proto slévačem. Po studiu na střední průmyslové škole v Praze nastoupil do podniku Metaz Týnec nad Sázavou a později do ČKD Kutná Hora a pražského ČKD. Od roku 1964 je ženatý a se svou ženou má dvě dcery. V současné době žije na rodném statku v Přibyšicích č. p. 16.