Václav Drhovský

* 1935

  • „Já jsem měl tu výhodu, že jsem na těch strojích částečně uměl. Jenomže vydělat se tam nedalo. Nedalo se tam vydělat. Hůř na tom byly třeba dívky z kanceláří, které tam byly taky, a ty neuměly vůbec nic. Já jsem se jednou ptal jedné dívky, která dělala proti mně. Říkal jsem: ,Prosím tě, vždyť si nic nevyděláš. Jak se uživíš?´ Odpověděla: ,Musí mě živit rodiče.´ Byla odněkud z Bulovic, kam dojížděla.“

  • „Dostal jsem takové interní sdělení, že jsem se tehdy a tehdy zúčastnil protistátní demonstrace a že budu přeřazen na pracoviště podle potřeby podniku. De facto vyhozen z práce, ale ne ze Škodovky. Byla tam řada pracovišť, kde nikdo nechtěl dělat, protože se tam nedalo vydělat. Ještě tam byla věta: 'Pokud bydlíte v podnikovém bytě, budete z něj vystěhován. Pokud se nepodřídíte tomuto sdělení, budete předán státní prokuratuře.' Já jsem se podřídil a sedm měsíců jsem pracoval ve strojírně 1.“

  • „Měnová reforma byla 1. června 1953 a na dlouho prakticky ovlivnila můj život. Večer před tím, než začala měnová reforma, prezident Zápotocký ujišťoval národ, že měna je pevná a nic se nestane. A ona to nebyla pravda. Pamatuji si, že 1. června jsem opravoval nějaký stroj a najednou do lokomotivky přišel průvod lidí v montérkách s transparenty 'Vláda nás oklamala' a tak dále. ,Pojďte na náměstí,´ křičeli. Já a řada dalších kamarádů, ale taky tam už prostě hrály roli holky, jsme se k tomu přidali a šli jsme s tím průvodem na náměstí. Nevím, jestli jste četla nějaké dějiny. V Plzni byly jedny z největších demonstrací. Bylo tam tolik lidí, jako chodilo v Budějovicích na Prvního máje. Přišli jsme na náměstí a nikdo nevěděl co. Tam jsme koukali jeden na druhého. Tu a tam někdo něco řekl, já nevím co, to je jedno, že tam jedou nějaké posily. Stáli jsme tam téměř do 14 hodin. Před čtrnáctou hodinou vojáci z pravého křídla od Veleslavínovy ulice udělali rojnici a začali nás vytlačovat. Nebránili jsme se, protože jsme koukali jít taky domů. Byly tam připravené Tatry 101 a tam stál kordón lidí. Teprve později jsme poznali, že to byli ti, kteří chodili mezi těmi demonstranty, a kdo byl nejvíc agresivní, tak si ho pamatovali. Ukázali a toho hodili – ne hodili, musel nastoupit na Tatru a někam ho odvezli. My jsme šli ke Škodovce. Mysleli jsme si, že projdeme první branou a půjdeme do lokomotivky. Možná jsem měl zmínit, že Škodovka byla tak velká, že tam jezdily dva autobusy. Lokomotivka byla dost vzadu, takže to trvalo minimálně 20 až 25 minut, než se tam došlo. Jenže na té bráně už na nás čekali milicionáři. Čapli nás a ptali se: ,Odkud jsi? Kdo je tvůj mistr? Z které jsi dílny?´ Zkontrolovali to telefonem. Když to všechno zkontrolovali, tak nás pustili.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    České Budějovice, 26.09.2023

    (audio)
    délka: 01:31:14
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihočeský kraj
  • 2

    České Budějovice, 11.11.2023

    (audio)
    délka: 43:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihočeský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Měnová reforma ovlivnila celý můj život

Václav Drhovský, 1950–1952, Plzeň
Václav Drhovský, 1950–1952, Plzeň
zdroj: Archív pamětníka

Václav Drhovský se narodil 28. května 1935 jako druhé dítě Josefa Drhovského a Alžběty Drhovské, rozené Koutníkové, v malé osadě Doubrava – Hladná v jižních Čechách. Otec pracoval jako tesařský mistr pro firmu založenou Vojtěchem Lannou st. Václav Drhovský se za druhé světové války setkal s německými vojáky a v roce 1945 byl svědkem příjezdu Rudé armády do vsi. V roce 1950 nastoupil do učení v plzeňské Škodovce (tehdy Závody Vladimíra Iljiče Lenina), kde v roce 1952 začal pracovat jako opravář – údržbář strojů v tzv. lokomotivce. Spolu s mnoha dalšími ze Škodovky se v Plzni 1. června 1953 zúčastnil velké demonstrace proti měnové reformě, která zbavila většinu společnosti úspor a vedla k omezení výhod do té doby silně podporované dělnické třídy. Za svou účast na demonstraci byl vyhozen ze své původní profese a spolu s mnoha ostatními účastníky včetně administrativních pracovníků musel nastoupit na podstatně horší práci v továrně. Ačkoli ho za několik měsíců přeřadili zpátky na původní místo, měl od té doby problémy získat lepší práci, nemohl zastávat vedoucí pozice. Účast na protistátní demonstraci byla uvedena v jeho kádrovém posudku a až do roku 1989 se potýkal s následky. Aby si alespoň trochu zlepšil vyhlídky, vystudoval večerní průmyslovku, kde v roce 1965 získal maturitu. Od roku 1963 až do odchodu do důchodu v roce 1995 pracoval jako revizní technik zdvihacích konstrukcí v nově vzniklé Škodovce v Českých Budějovicích. V době natáčení (2023) žil Václav Drhovský v Českých Budějovicích.