Božena Dardová

* 1928  

  • „Když šli Němci na partyzány nahoru do kopců, dva z nich se ztratili. Nacisté proto sebrali tři vesnice a všechny nás hnali na nádraží, které bylo obehnané elektrickými dráty. Mysleli jsme si, že jdeme do koncentráku, ani jsme si nestačili zašněrovat boty. Pak mě ale nechali jít s dcerkou do takového domku vedle nádraží, a tak jsem viděla, že to snad nebude tak zlý, že nás nebudou střílet každého desátého, jako se to dělalo v Bosně. Pak vystoupil jeden náš zástupce, který uměl německy, na násep trati a řekl: ‚Jestli se těmhle lidem něco stane, budete mít lesy plné partyzánů, zatím tam od nás nemáte nikoho.‘ Byl statečný. A Němci nás pak skutečně pustili.“

  • „Mému manželovi při výslechu píchali špendlíky pod nehty. Protože cukal rukou, jeden ustaš mu ji přisedl a můj muž mu prokousl přes kalhoty zadek. Zmlátili ho, že byl polomrtvej.“

  • Celé nahrávky
  • 3

    Dobřichovice, 25.09.2014

    (audio)
    délka: 01:37:44
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Žít slušně, umět odpouštět

Dobová fotografie Boženy Dardové
Dobová fotografie Boženy Dardové
zdroj: archív pamětnice

Božena Dardová, rozená Pomahačová, se narodila v roce 1928 v Malé Ludině v Chorvatsku. Její rodina se tam přestěhovala v roce 1907 po důlním neštěstí, kdy byl její otec zraněn. Živil se poté jako malíř pokojů, matka jako švadlena. Manžel Karel Darda, za kterého se provdala jako šestnáctiletá v roce 1944, byl kovářem, spolupracoval za války s partyzány a pomáhal uprchlíkům skrývajícím se v okolních lesích. Po prozrazení ho zatkli a věznili v koncentračním táboře v Jasenovci. Díky zásahu právníka ho propustili. Rodina Boženy Dardové byla ohrožena i během zátahu německých jednotek na partyzány, nakonec se ale akce obešla bez incidentu. Za pomoc partyzánům zaplatil životem i švagr pamětnice. V roce 1949 se Božena Dardová spolu s rodinou vrátila do Československa.