Jan Čihák

„No, a tam taky to bylo zajímavý. Prostě, tam byly furt samý přestřelky. Oni ti roholové, nebo jak jim tenkrát říkali, chodili v noci přes hranici a vraceli se do těch svých baráků, něco tam prostě měli zakopaný nebo pro něco si prostě šli, takže tam bylo dost přestřelek. Na tej hranici hlídali Rusáci, jako ruský vojáci, no a taky jsem tam… jsem tam normálně… no, v Loučkách, to bylo normálně kousek od toho, kousek od hranice. Tam jsem taky zažil to, že jeden Němec, kluk německej, kterej ještě nebyl odsunutej, tak normálně mě strčil do… ukazoval… mluvil na mě německy, já jsem mu nerozuměl nic, to je jasný, a tam byl takovej malej rybníček, kolem rostly břízy, na to nezapomenu, teď tam v tom rybníčku byly naházený kočárky, takový ty s těma vysokejma kolama, jak se dřív… jo… no, a teď mně furt na to ukazoval, já jsem se na to nahnul, on do mě strčil a hodil mě tam. A utekl. A já prostě, to mně bylo asi šest let, já jsem normálně prostě… to, plavat jsem neuměl, nic, od tej doby vždycky jsem měl ve vodě otevřený oči. Otevřený oči, koukal jsem na ty kola od kočárků, pak jsem se otočil a viděl jsem ty kořeny od těch bříz v tej vodě, tak po těch kořenech jsem se normálně vytáhl z tej vody, jo, a tam jsem se zhroutil, normálně jsem se zhroutil, tam mě prostě... naši už hledali, tak mě našli, a byl jsem z toho… minimálně tejden jsem z toho byl nemocnej. Prostě úplně v šoku, já nevím, co to se mnou tenkrát bylo.“

„Viděl jsem ležet mrtvý lidi, jako normálně na ulici, a co na mě nejvíc zapůsobilo, bylo to, když jsem viděl kluka asi čtrnácti- nebo patnáctiletýho přivázanýho ke kandelábru, a byl to člen Hitlerjugend, v tej uniformě, v těch kraťasech, v tej košili zelenej nebo co to bylo, jak ho naši polili benzinem a zapálili. Tak jsem ho viděl, jak řval, než normálně... prostě jako uhořel. Takže to se mně tak šíleně vrylo do paměti, že jsem se toho nemohl zbavit. Já to vidím… jako to vidím, jak kdybych tam teď byl. No, a pak mně říkali, že to udělali kvůli tomu, že tam z okna zastřelil asi čtyři lidi, jako z těch našich, co prostě byli v tom povstání. Takže ho vytáhli z toho bytu… prostě se s ním nebabrali, prostě ho tam přivázali, polili a zapálili.“