Johann Böhm

* 1938

  • „Moji rodiče by to celé vnímali jinak. Rodiče tam už například nikdy nechtěli jet. Věděli, že je statek zbourán a všechno je zničené. Pro ně prostě přišla spousta dobrých vzpomínek vniveč. A to bylo lepší, že už to neviděli. My děti jsme to zase vnímaly jinak. Člověk věděl, co tam dříve bylo a co už je pryč. Ale někde ve mně zůstává ten pocit, když tam přijedu a vidím krásné Chebsko a Slavkovský les, tak nějak mám pocit: ‚Ty tu jsi vlastně nevítaný host. Tady odsud tě vyhodili.‘“

  • „Pochopitelně bylo nepříjemné, to jsem předtím nezmínil, že jsme všichni museli pochodovat s bílou páskou, i jako sedmiletý jsi tu bílou pásku musel nosit. No jo, tak přes to se člověk tak nějak přenesl. Jak moc to bylo diskriminační, to samozřejmě mnohem jasněji vnímali dospělí.“

  • „Vlastně všichni vycházeli z toho, že to vyhnání, že to nemůže být napořád. Mí rodiče říkali, že budou zase rozumní, ti Češi, a za nějaký čas nás zase vezmou zpět. Potřebují přece někoho, kdo jim bude obhospodařovat pole a podobně. A jeden můj kamarád ze třídy, se kterým jsem byl v mateřské škole a pak v první a druhé třídě obecné školy a se kterým jsme i byli ve stejný čas odsunuti... šli jsme ještě spolu do lesa a vyryli jsme do jednoho kmene stromu své iniciály a řekli jsme si, že až se zase vrátíme domů, půjdeme se podívat, co se s tím stalo. Už jsem to ale více neviděl, protože to trvalo příliš dlouho, než jsem se opět mohl projít na Schlossbergu a podívat se.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Rehau, 09.09.2019

    (audio)
    délka: 01:32:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Odsunutí němečtí rodáci z Karlovarska vyprávějí
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Člověk prostě nesmí uvíznout v roli oběti. Domov je tam, kde můžete něco spoluvytvářet

Johann Böhm v roce 2019
Johann Böhm v roce 2019
zdroj: Pamětník

Johann Böhm se narodil do německé rodiny 18. října 1938 v Dasnicích (německy Dasnitz). Měl tři sourozence, Haralda, Annu a Gudrun. Rodina vlastnila statek a obchod s potravinami. Po kapitulaci Německa v roce 1945 a odchodu americké armády v létě 1946 převzali správu do rukou Češi. Němci museli nosit bílou pásku. O dům Böhmových projevil zájem jeden Čech, takže rodina byla přinucena rodinný dům opustit. Na začátku dubna 1946 byli Böhmovi posláni do internačního tábora v Sokolově (do roku 1948 Falknov nad Ohří), odkud se přes několik míst dostali na statek ve Wülfershausenu v Německu. V roce 1946 šel Johann po roce opět do školy. Maturoval ve Würzburgu. Po studiu práv pracoval jako administrativní právník v justičním paláci a poté se stal členem zemské vlády v Dolních Frankách. Celkem dvacet devět let byl činným poslancem Bavorského zemského sněmu a v roce 1990 se stal vedoucím Bavorské státní kanceláře. V letech 1994 až 2003 byl bavorským zemským prezidentem. Ve své bývalé vlasti si nepřipadá jako vítaný host. Johann Böhm žije v Bavorsku a s manželkou vychovali tři děti.