Zdeněk Bartl

* 1950

  • „Pomalu jsem přišel do soudní síně. Sedl jsem si ke stolku a čekal, až mě zavolají. Zavolali mě. Něco tedy okolo toho, že co jsem si to dovolil a že už i v osmašedesátém. No nic… vyhnali mě na chodbu s tím, že mám počkat, že se soud poradí a pak že mě zavolají. Jen jsem se posadil na chodbu, tak jako by náhodou šel kolem nadporučík Váňa, který mě tenkrát vyslýchal kvůli [Haškově] Lipnici, pak ještě jednou… to on mě hnal do práce. Prostě nadporučík Váňa. Teď si jen tak sedl a povídá mi: ‚Tak co? Ty jsi teď na vojně, viď?‘ Já povídám: ‚Jo, na vojně.‘ A on: ‚Kde jseš?‘ Povídám: ‚No, v Josefově jako strážák, dokonce jako psovod.‘ A on povídá: ‚Jé, to bys k nám mohl nastoupit, až přijdeš z vojny. Hele, dva a půl tisíce hned na ruku. Ošacení a různé preference.‘ A já mu povídám: ‚A když půjdu na nádraží, tak k tomu dostanu ještě deputátní uhlí a jízdenku zdarma.‘ No tak sklapl, vstal a povídá: ‚No nic. Rozmysli se.‘ A odešel pryč. Od té doby jsem ho snad už neviděl.“

  • „Vrátil jsem se z velkého vandru domů koncem léta [roku 1969]. Táta se chytal za hlavu a máma taky. Povídají mi: ‚Tady tě pomalu denně hledají estébáci, máš se k nim dostavit.‘ No tak jsem už zaparkoval doma. V Jihlavě na ubytovně jsem skončil a vyrazil jsem na tu, jak se říkalo, fízlárnu. Když jsem tam přišel, hned se do mě pustili, jak je to možné, že nikde nepracuji: ‚Do středy budeš pracovat, nebo jdeš okamžitě sedět.‘“

  • „Běžel jsem do fabriky. Chlapi ze Strojtexu všichni táhli na náměstí. Velké haló – a nevědělo se co. Nevím, jestli ještě týž den, nebo další den, tak si pamatuji, že mě tenkrát kluci z toho havlíčkobrodského SSM odtáhli do své kanceláře – ústředí, které bylo pod kostelem. Tam se tenkrát začaly malovat plakáty, [na kterých stálo]: ‚Táhni domů, Ivane’ a takové… Pamatuju si, že mě tam odvedli, ať jim něco namaluji, ale už nevím, co přesně to bylo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 24.01.2025

    (audio)
    délka: 02:07:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Z StB mě vyrazili s tím, že musím jít pracovat

Zdeněk Bartl účinkující na Haškově Lipnici, léto roku 1969
Zdeněk Bartl účinkující na Haškově Lipnici, léto roku 1969
zdroj: archiv pamětníka

Zdeněk Bartl, v trampské komunitě označován Fakír, se narodil 1. března 1950 v Havlíčkově Brodě. Otec Zdeněk Bartl se věnoval hudbě a pracoval jako vedoucí propagace v Pleasu. Matka Marie Bartlová (rozená Hoffmanová) se věnovala cukrařině. Po základní škole propadl trampingu a vyučil se ve Strojtexu v Havlíčkově Brodě. Po srpnových událostech roku 1968 otec Zdeněk Bartl vystoupil z KSČ a z Lidových milic. Pamětník byl za své hudební vystoupení na Haškově Lipnici v roce 1969 vyslýchán na StB a později i na dva roky podmínečně odsouzen. Oženil se s Marcelou (rozenou) Pospíšilovou v roce 1977. V době natáčení (2025) žil v Kutné Hoře a pracoval jako ostraha v Galerii Středočeského kraje.