Anna Antlová

* 1946  

  • „[Ten den si] vybavuji úplně přesně, protože jsem vstávala ve čtyři hodiny ráno. Chodila jsem do práce od pěti hodin, protože jsem dělala zootechničku. Byly čtyři hodiny ráno a já jsem pustila rádio. Ozvalo se, že nás obsadili Rusi a byla slyšet letadla a všechno možné. Bylo to škaredé." - "Co vám běželo hlavou? Co vás napadlo?" - "Co mě napadlo, nevím, ale nejhorší pocit byl, když jsem vezla malého syna, ten měl tenkrát rok, tak kolem nás jely tanky s Polákama. To byla taková úzká ulice. Šla jsem s tím kočárkem a tam nebylo kam uhnout. Kolem vás ty tanky a to byl hrozný pocit.“

  • „Jako první zemřela stará babička. Její pohřeb se v Kojetíně stal událostí. Můžu si dovolit tvrdit, že jsem od té doby neviděla tolik lidí na pohřbu. Babička ležela v rakvi a [měla tam dopis]: Poslední pozdrav z dáli posílá Franta. Zkrátka všechno se to udělalo tak, jako by tam ten strýc byl a všechno to bylo až dojemné. Rodina spolu opravdu držela pohromadě a jeden by za druhého dýchal. Opravdu to bylo pěkné soužití i v této kruté době, protože jeden druhému pomáhal.“

  • „Když toho strýce zavřeli, tak za pár měsíců zavřeli i tetu. Zůstali jen stařečci s dvěma dětmi. Frantíkovi bylo tehdy asi jedenáct roků, jeho sestře Aťce osm. Záměr ze strany těch, kdo tu situaci způsobili, byl, aby rodina dopadla co možná nejhůř. Tak zavřeli i tetu. Děti chtěli dostat do dětského domova, aby to byl případ, který bude vypadat před očima ostatních lidí jako hrůza a přiměje je, aby do družstva vstoupili. Aby byli odstrašující případ.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Kroměříž, 14.11.2019

    (audio)
    délka: 47:20
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Strýce zavřeli jako kulaka

Anna Antlová, roz. Mátlová, maturitní fotografie, 1963
Anna Antlová, roz. Mátlová, maturitní fotografie, 1963
zdroj: archiv pamětnice

Anna Antlová, rozená Mátlová, přišla na svět 21. ledna 1946 v Brně. Velkou část dětství ale trávila s bratrem Janem u prarodičů z matčiny strany v Kojetíně na Hané. Maminka Ludmila, rozená Uhrová, původně středoškolská pedagožka, se na Hané věnovala sběru lidových písní a tanců, které zůstaly zachovány především díky její péči. Anny otec Antonín Mátl byl předním brněnským slavistou a indoevropeistou. Jako vědecký pracovník a univerzitní pedagog se podílel na vzniku slovníku staroslověnského a slovanského jazyka a přispěl k sestavení několika učebnic češtiny pro střední školy. Rodinu Mátlových a především Anny matku hluboce zasáhl osud jejího bratra Františka Uhra, který žil v Kojetíně a byl v době kolektivizace odsouzen jako kulak na pět let odnětí svobody. Po návratu z pracovního tábora v Ostrově nad Ohří žil ještě pět let u Mátlových v Brně, jelikož součástí trestu byl po propuštění zákaz pobytu v místě dřívějšího bydliště. Poté se do Kojetína vrátil a pracoval v tamějším jednotném zemědělském družstvu (JZD). Díky silnému vztahu rodiny k půdě se Anna rozhodla pro studium brněnské Vysoké školy zemědělské, kterou úspěšně absolvovala roku 1968. Po velkou část života pracovala spolu s manželem jako zootechnička ve státním statku v Bruntálu. Po roce 1990 začali společně se synem hospodařit na vlastní farmě.