Munir Al Youssef

* 1954

  • „Damašek je hlavní město. Takže je to všechno celkem dobré a dostatek všeho, co chcete. Když jsem přišel k vám, tak tady byl jiný režim. U nás, tam pořád je náboženství. A pro mě to byla taková potíž. Omezuje volnost, aby lidi jezdili, jak chtějí. Ale když jsem přišel sem k vám, tak to tu bylo úplně jinak. Lidi byli víc kulturní, víc respektovali zákony. U nás někteří lidi na ulici to nerespektují – když není toaleta, dojdou si kamkoliv. Člověk přijde na zastávku autobusu a všichni chtějí dovnitř najednou. Nečekají za sebou. Ne. Každý chce být v autobuse nebo vlaku. Proto jsem se tady divil, jak jsou tady lidi výborní. Oni stojí, každý čeká ve frontě, čeká na jahody. V obchodě taky stojí ve frontě. Nechtějí tam být první. To už jsem pochopil, že je to jiný svět než u nás – lepší.“

  • „V naší vesnici byl kostel a drúzové to respektovali, neubližovali, nic neudělali proti křesťanům. Drúzové, jejich víra je jiná než islám. Lidé neznají jejich víru, dokud jim není čtyřicet roků nebo víc. Předtím ti lidé neznají nic. Znají jen to, jestli je člověk dobrý, nebo špatný. A proto nebyl žádný problém mezi křesťany a drúzy.“

  • „Život na vesnici byl jiný než ve velkém městě, jako je Damašek, hlavním městě. Když jsem byl malý, chtěl jsem se podívat do kina, ale tam nebyla kina. Tam bylo jedno v Suvajdě, to je dvacet kilometrů od nás. Takže tam jezdit nešlo. Veřejnou dopravu jsme tam taky neměli v té době. Navíc naši rodiče neměli tolik peněz, aby nám je dali, abychom takhle cestovali. Ale v Damašku to bylo velmi dobré pro mě, že jsem mohl chodit do kina a taky někdy do divadla.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Jihlava, 04.07.2025

    (audio)
    délka: 01:45:27
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihočeský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

V Československu to byl jiný svět

Munir Al Youssef jako student Vysokého učení technického
Munir Al Youssef jako student Vysokého učení technického
zdroj: Archiv pamětníka

Munir Al Youssef se narodil 10. března 1954 na jihu Sýrie. S rodinou žil v asi sedmitisícové obci Al Qrayya, vzdálené dvacet kilometrů od většího města Suvajda. Vyrůstal v křesťanské rodině se svými pěti sourozenci. V roce 1973 začal studovat v Damašku střední průmyslovou školu, obor elektrotechnik. V roce 1977 získal studijní stipendium v Československu. Následující rok strávil na jazykovém kurzu v Jihlavě. Tam si našel přítelkyni a později se jim narodila dcera. V letech 1978–1984 studoval elektrotechnickou fakultu na brněnském Vysokém učení technickém. Po ukončení studia se vrátil do Sýrie. Se svou přítelkyní a dcerou byl v pravidelném kontaktu, ale pouze písemně. Absolvoval dvouapůlletou povinnou vojenskou službu. Po návratu do civilu začal pracovat jako elektroinženýr, oženil se s místní ženou, se kterou přivedl na svět dvě děti. V letech 1997–2000 působil jako projektový manažer v Saúdské Arábii. Po návratu do Sýrie v roce 2000 se stal manažerem divize a tuto pozici zastával až do roku 2005. Od poloviny roku 2005 pracoval ve Spojených arabských emirátech a později i v Kataru na různých vedoucích pozicích ve stavebnictví. Kvůli politické situaci v Sýrii požádal v roce 2017 o Doplňkovou ochranu v České republice. Asi po roce ji získal. V roce 2025 žil v Jihlavě.