Antonín Zelenka

* 1927  †︎ 2021

  • „Šachta byla na kopci, a když jsme vyfárali, otevřel se nám pohled do údolí řeky. Pro člověka, který vyleze z podzemí a uvidí tak krásnou krajinu, je to něco úžasného. Jednou jsem se tam po šichtě takhle rozhlížel, bylo odpoledne a najednou tam letělo letadlo. Ne nad námi, ale v údolí té řeky prolétával messerschmitt. Uplynul asi rok od doby, kdy jsem na těch messerschmittech létal. A teď jako vězeň, který právě vyfáral z uranu, jsem viděl, jak tam dole letí messerschmitt. Jistě to byl některý z mých spolužáků, protože nikdo jiný tehdy na messerschmittech nelítal.“

  • „Učili jsme se leteckou taktiku. Jak se létá v trojici, ve čtveřici, v páru. Barevná označení a názvy letadel. To všechno nás letci z Anglie učili tak, jak to skutečně zažili v boji. Jak doprovázeli bombardéry, jakým způsobem je chránili a tak dál. To všechno nás učili. Abychom věděli, jak uhnout, jak zaútočit. Zásada byla neletět v boji příliš dlouho přímo. Pořád kličkovat. Také mít stále přehled, co se děje za námi. Vidět za sebe. A také kamarádství. To byla další zásada.“

  • „Měli jsme v těch letácích také něco neslušného. Pokud mohu říct nějaké slovo neslušné? Ano? Tak třeba: Gottwaldova žena se jmenovala Marta, vážila asi sto kilo a zpívala se písnička: ‚Haj, husičky, haj, Gottwald nám dá ráj.‘ A my jsme k tomu napsali: ‚Máme Prahu stověžatou a v ní Martu prdelatou.‘ Takové věci jsme mimo jiné měli do těch letáků připravené.“

  • „Pili jsme vodu ze záchodu. Opravdu nepřeháním. Čistá pravda. Ono je to takové nechutné, ale představte si tolik lidí a každý musí někdy na tu potřebu jít. Na velkou, na malou… A kromě toho se potřebujete občas napít. Nic jiného k pití tam ale nebylo. Jenom voda ze záchodu. Takže ešus se dal na přítok do té mísy a takhle jsme chytali vodu, kterou jsme pili.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Opava, 25.04.2017

    (audio)
    délka: 09:21:47
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Rezignovat na optimismus znamená rezignovat na život

Antonín Zelenka / asi 1945
Antonín Zelenka / asi 1945
zdroj: archiv Antonína Zelenky

Antonín Zelenka se narodil 13. ledna 1927 ve Vladislavi u Třebíče. Rodiče vlastnili malé hospodářství, otec provozoval povoznictví a pracoval s koňmi v lese. Během druhé světové války studoval Antonín Zelenka gymnázium v Plzni, kde bydlel u strýce, otcova bratra. Koncem války byl okupačními úřady nasazen na plzeňské letiště k hasičské jednotce, kde zažil bombardování Plzně. V říjnu 1945 nastoupil do Vojenské letecké akademie Hradec Králové, kterou úspěšně absolvoval v červnu 1948 v hodnosti poručíka. V říjnu 1948 byl pro politickou nespolehlivost propuštěn z armády a v dubnu 1949 zatčen. Agenti Obranného bezpečnostního zpravodajství ho vyslýchali a bili v Brně. V červnu 1949 odešel od soudu s verdiktem: spolčování proti republice. V letech 1949 až 1954 Antonína Zelenku věznili v pracovních táborech v Jáchymově a v Kladně. Na jaře 1954 se dočkal propuštění na základě amnestie. Od roku 1954 až do penze pracoval ve Stavebním podniku v Opavě. Po roce 1989 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě. Celý život se věnoval hudbě. Antonín Zelenka zemřel v červenci roku 2021.