Přežili jsme teror tří režimů
Stáhnout obrázek
Halina Staňková (roz. Zajícová) se narodila 15. května 1936 v Hlinsku na Volyni. Její otec Vladimír Zajíc patřil k těm, jejichž předkové přesídlili z Rakouska – Uherska s vidinou daňových úlev a levné půdy do oblasti Volyň (dnešní část Ukrajiny). Zajícovi měli velké hospodářství, díky čemuž jim v roce 1941 hrozila deportace na Sibiř a vyvlastnění majetku stalinským režimem. Rodinu zachránilo porušení paktu Ribbentrop – Molotov, tedy napadení Sovětského svazu Německem. Mnoho volyňských osadníků proto vítalo vojáky wermachtu s nadšením. Jen do chvíle, než začali nacisté systematicky vyvražďovat Židy, potažmo všechny, kdo jim během válečného tažení stáli v cestě. Halinin otec se později přidal k vzniknuvšímu československému armádnímu sboru, kde působil jako zásobovač. S rodinou se setkal až v roce 1947, když Zajícovi přesídlili do Československa. Zde se rodina usadila v Libině na střední Moravě, kde Vladimír Zajíc zajistil dům i s hospodářstvím po odsunutých sudetských Němcích. Po nástupu komunismu v roce 1948 byli Zajícovi znovu označeni za kulaky. Aby mohla Halina vystudovat Střední zemědělskou školu v Olomouci, musel její otec vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD), kde se však s místními nepohodl, a byl proto z družstva vyloučen. Jeho odchod a perfektní plnění neúměrně zvyšovaných dodávek vedl k oslabení družstva, z něhož kvůli tomu začali odcházet další sedláci. Vedení JZD marně Vladimíra Zajíce prosilo, ať se vrátí. Po jeho smrti v roce 1957 se rodina rozhodla, že hospodářství podruhé odevzdá. Halina se téhož roku provdala za Ladislava Staňka, s nímž vychovala dva syny, Stanislava a Miloše. V době natáčení rozhovoru žila v Domě pro seniory František v Náměšti na Hané.
