PhDr. Tomáš Hrbek

„‚Vás zvali tady v Olomouci, že, na Bezpečnost. To jsou takoví neschopní lidi,‘ a začali nadávat na tu olomouckou [StB]. Zřejmě taková taktika… A říká: ‚Víte, to je úplně všechno jinak.‘ A já jsem jim zopakoval, že nechci s nikým… A oni mi říkají: ‚Neberte to tak, vy čtete hodně detektivky. To není tak! My chceme jenom někoho… vy jste oblíbený mezi studenty a my bychom potřebovali vědět, jaká je atmosféra mezi studenty. Vy to můžete posoudit, vám důvěřuji.‘“

„Věděl jsem, že tam jsou všelijaké materiály, zejména v jednom šuplíku, který byl dvojitý. Čili místo jednoho šuplíku, i když má dvě úchytky, tak je to hluboký šuplík. Tak sice jsem věděl, že ty materiály tam jsou, někdy jsem je viděl, ale ta překážka tady byla, o které už jsem mluvil – bylo to všechno v němčině, takže jsem skutečně nevěděl, co tam je. A teprve po smrti mé matky a taky na základě mé londýnské návštěvy a nálezu dopisu, o kterém jsem mluvil, jsem se začal zajímat, co tam vlastně je. Skenoval jsem dopisy, posílal sestře, ta mi to posílala zpět. A o to větší zájem to ve mně budilo a skutečně to byla krásná doba zjišťování. Pracnější už potom bylo sepisování, ale to heuristické období, to bylo, já tomu říkám, jako chodit na houby a hledat.“

“When the worst happened, the Gestapo from Prague sent somebody here to Olomouc to investigate Bittman and to get those Jewish women, who were still evading them, to Prague. My mom came to Bittman to be hospitalized there, and they came to the hospital. My sister, who was ten years old at that time, just happened to be in the hospital room visiting our mother. When the Gestapo entered the room, she hid behind the bed. Bittman came into the room with them and said: ‘This is Mrs. Hrbková. She is my patient and I will not let her go. If you want to take her, I quit my job.’ And they left. This Mr. Bittman really was an extraordinary person.”

“This pamphlet is actually a disputation. It is titled Das deutsche Theater und die Reinheit des Blutes, meaning The German Theatre and the Pureness of Blood, with the subtitle Die Zeit der großen Charakterprobe, The Time of the Great Test of Character. The German part of the theatre staged a play in 1938, and the theatre’s stage-manager or somebody else wrote a speech for it which was downright racist. My father, who was a husband of a Jewish woman and a democrat, wrote this pamphlet against it and he was disseminating it. People knew about this, and he was therefore one of the first people who were arrested after March 1938.”

“It really dragged on for a long time. Eventually he managed to produce some documents that his mother really had not been of Jewish origin. From the way he did it, it was obvious at the first sight that these documents were forged. Take this, for example, there is a document from the parish office in Kostelec na Hané. You can see that this stamp was made by a rubber stamp from a children’s play kit. And this round stamp here – he once explained to me that he had done it by dipping a cap from an ink bottle in paint and then pressing it against the paper and then he made this part using rubber stamps from a play kit.”