Ilona Zimová

„Mamka byla dcera ředitele, takže nemohla nic. Nemohla do práce, když někde nastoupila, tak se postarali za chvilku, že skončila. Takže nemohla sehnat práci. Jeden čas brigádničila v JZD. To byla asi tak jediná práce, protože dcera ředitele může jít akorát čistit kravám zadky. To byla jediná práce, pánové to říkali daleko neslušněji, aby se to rýmovalo, že. Ale prostě jiná práce pro ni nebyla, proto si mamka pak už ze zoufalství v Červeném Kostelci pronajala zemědělství, osm hektarů pole, a na tom pracovala.“

„Víte co, možná první vzpomínky jsou na měnu a ta byla v padesátém třetím. Že jsme jako děti počítaly korunky a pomáhaly, na stole byly rozhozené drobné a balily se do ruliček, tak na to si vzpomínám. A děda přijel z ministerstva s tím, že bude měna, ať všechno utratí. Každému radil, a sám neutratil nic a přišel o všechno. A pak jsem se ho ptala, jestli mu to nevadilo, a on říkal, že ne. Prostě to nějak přešel, úplně nepochopitelně. Všem poradil, každý kdo co měl, tak utratil. My jsme dokonce měli, dole byl ještě trezor po dědovi z řeznictví a ten byl plný sirek, protože v krámě nic jiného nebylo.“