Předtím jsem si říkal, že nemůžu mít rodinu, že by mě mohla StB vydírat, a najednou jsem pocítil, že přišla svoboda a rodinu můžu založit
Stáhnout obrázek
Kamil Zajíček, rodným příjmením Huška, se narodil 25. srpna 1965 ve Vítkově. Od mládí se pohyboval ve společnosti dlouhovlasých přátel, tehdy nazývaných máničky. V roce 1983 nastoupil ke strážní jednotce k výkonu základní vojenské služby. I přesto, že ho po roce a absolvování nejhorší části vojny plné buzerace, šikany a ponižování čekala jako staršího vojáka už jen tzv. mazácká vojna, neopustily ho myšlenky na předčasný odchod. Nakonec se mu podařilo opustit kasárny o půl roku dřív, když využil možnost podepsat jedenapůlroční pracovní smlouvu pro OKD. Dostal se do elitní hornické party v Dole Rudý říjen v Ostravě-Heřmanicích, známé svými rekordními výkony. Na rozdíl od svých kolegů v práci si ale uvědomoval totalitní ráz komunistického režimu a aktivně proti němu působil. Rozšiřoval a distribuoval samizdat, promítal zakázané filmy, účastnil se demonstrací. Dne 25. února 1989 se Kamil Zajíček s bratrem snažili uspořádat pietní vzpomínku ve Vítkově k 20. výročí upálení Jana Zajíce. Zadržela je ale Veřejná bezpečnost. Při domovní prohlídce jim kromě samizdatu a dalších věcí zabavili i jimi sepsanou petici, adresovanou prezidentovi republiky Gustávu Husákovi, která vybízela k dodržování lidských práv a mezinárodních smluv. Proti oběma bratrům následně státní orgány zahájily trestní stíhání za přečin proti veřejnému pořádku. Kamil Zajíček prošel opakovanými výslechy StB a v zaměstnání ho přeřadili na mnohem hůře placené místo. Až po zveřejnění jejich případu na Rádiu Svobodná Evropa bylo trestní stíhání v červnu 1989 zastaveno. Od března 1989 bydlí Kamil Zajíček v Jeseníku, kde se také v srpnu 1991 oženil s Danou Zajíčkovou, po níž přijal i své nové příjmení, a má s ní čtyři děti. V březnu 2019 obdržel osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.
