Švýcarsko mi ukazovalo, jak je naše země zanedbaná. Nikdy se mi nechtělo zpátky
Stáhnout obrázek
Zuzana Vlčková, rozená Dolanská, se narodila 22. listopadu 1959 v Kladně. Otec Jiří Dolanský byl neurolog specializující se na dětskou epilepsii, matka Alena pracovala jako sekretářka a asistentka na ministerstvu paliv a energetiky. Dětství pamětnice prožila v Kladně, kde navštěvovala školu s rozšířenou jazykovou výukou. V roce 1968 zažila jako devítiletá invazi vojsk Varšavské smlouvy. Otec tehdy vstoupil do KSČ s vírou v reformy Pražského jara, ale po okupaci byl vyloučen, což negativně ovlivnilo jeho kariéru. Rodiče krátce zvažovali emigraci, ale zůstali kvůli rodině. Na začátku roku 1969 odjela Zuzana díky akci Švýcarského červeného kříže na tříměsíční pobyt do Švýcarska. Pobyt jí změnil život – naučila se německy, poznala demokratickou společnost a navázala celoživotní přátelství s hostitelskou rodinou Ruppových z města Seon. Po uzavření hranic v říjnu 1969 udržovala se Švýcarskem kontakt a od roku 1973 tam znovu několikrát vycestovala díky úsilí rodičů, kteří získali výjezdní doložky a devizové přísliby. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor český jazyk a výtvarná výchova. Učila na Střední zdravotnické škole v Praze-Libni. V listopadu 1989 podporovala studenty během sametové revoluce a účastnila se dění ve škole, která se připojila ke generální stávce. V roce 2025 žila Zuzana Vlčková v Kladně.
