JUDr. Vladimír Věříš

* 1944  

  • “No říkám, přišel asi někdo ze základní organizace KSČ, byl tam náčelník a probrali názory. Muselo se rozhodně v tomto směru lhát, že jako s bratrskou pomocí souhlasíme, že ano, kdo by řekl, že nesouhlasí, tak to měl spočítaný a šel hned, že ano. Tak to se říkat nesmělo, to všichni věděli. Ale jinak nic, takže další kolega měl sestru ve Švýcarsku a tak dále, říkám, takovéhle maličkosti prošly. Takže stěžejní bylo, aby nikdo neříkal, že je proti bratrské pomoci.”

  • “V půl jedný přijel motocyklista, bylo léto, okna otevřený, takže jenom jsme na sebe křičeli. No a že se mám dostavit ihned na služebnu, teda na Karlák, protože tehdy jsme sloužili v dnešní Novoměstské radnici. No tak jsem se oblíkl a vyrazil jsem. Vůbec nikde nic nejezdilo, tak jsem došel pěšky až na Karlák. Na Karláku jsem se dozvěděl, co se děje. Bylo mi divný už cestou, že lítaj letadla – neb jsem šel z Břevnova, takže trasa byla kousek vedle – že lítaj letadla na Ruzyň, protože jinak v tý době žádný letadlo v noci nelítalo, že ano. No tak na Karláku jsem se to dozvěděl. Byla vyhlášená pohotovost, lehli jsme si na stůl nebo pod stůl, kam se dalo, a spali jsme do rána. A vzhledem k tomu, že hrozila střelba, tak vedení rozhodlo, že místo obvyklého, že se odcházelo i v půl šestý někdy na některý křižovatky, tak že všichni vyjdou v sedm hodin.”

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 01.10.2018

    (audio)
    délka: 01:41:59
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Na vyšetřovačce vládla dobrá atmosféra

Vladimír Věříš v roce 2019
Vladimír Věříš v roce 2019
zdroj: Během natáčení

Vladimír Věříš se narodil 5. října 1944 v Praze. Pochází z levicově smýšlející rodiny, otec Václav pracoval na poště, maminka Antonie, rozená Lukešová, se starala o čtyři děti. Po absolvování Střední průmyslové školy jaderné techniky nastoupil na umístěnku do továrny na výrobu sody v Neštěmicích, chtěl ale dál studovat. V roce 1965 se dal k Veřejné bezpečnosti – v neposlední řadě právě kvůli tomu, že zde dostal možnost vystudovat při zaměstnání právnickou fakultu. 21. srpna 1968, v den invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, zastavil z pozice dopravního policisty na dvě hodiny kolonu tanků směřující od Palmovky na Žižkov. 23. srpna 1968 byl svědkem projevu davové psychózy v centru Prahy v ulici Na příkopě, kde dav obstoupil auto, o němž se mylně domníval, že patří Státní bezpečnosti. V situaci, kdy se pravděpodobně schylovalo ke zlynčování posádky vozu, Vladimír Věříš zasáhl a zajistil její ústup do bezpečí. U Veřejné bezpečnosti skončil v roce 1974, v další kariéře uplatnil své právnické vzdělání.