Dagmar Strnadová

* 1956

  • „My jsme totiž bydleli s mými rodiči, jak jsem vám říkala, že jsem to měla kousíček do té školy, my jsme bydleli v budově dnešního obecního úřadu ve druhém patře a tam bylo vidět do Německa, z našeho okna jsme viděli do Německa a viděli jsme do obce Mähring, to je vlastně taková první vesnice za hranicí. A viděli jsme tam kostelík a nikdy jsme se tam nemohli podívat, protože byla železná opona, všude byly dráty, všude byli vojáci. Takže my jsme v podstatě pociťovali to, že to Německo je neskutečně blízko, ale pro nás neskutečně daleko.“

  • „Já jsem se ještě v době hluboké totality, v roce 1986, dostala za svými příbuznými do Spojených států. A vlastně jsem se tam ocitla v úplně jiné zemi, kde lidé se k sobě chovali slušně, nikdo se nemusel bát říct, co si myslí, byla tam naprostá svoboda. A já když jsem se vracela po měsíci zpátky, tak už to bylo vidět z letadla, jak ta česká země za tou hranicí je šedivá. Jak jsme zavření těma drátama. Tady ještě to Německo, barvy, krásná krajina a u nás šedivo, nic. Přiletěli jsme na letiště v Ruzyni, tam opět šedivo, špinavo, nepříjemní lidi, policie, celníci s vámi jednali, jak kdybyste byl největší zločinec, protože jste se vracel z Ameriky. Já jsem z toho byla nejdřív úplně deprimovaná. Potom, když se stal ten 89. rok, sametová revoluce, 17. listopad, tak pro mě to byla výzva. Teď se to musí všechno změnit.“

  • „Pocházím z české rodiny, která má ale takový zvláštní osud, protože moji rodiče, prarodiče a jejich rodiče museli kvůli své víře odejít do nynějšího Polska, tehdy to bylo Prusko. A protože byli evangelíci a tehdy české země byly ryze katolické a evangelíci byli pronásledováni, tak oni v tom sedmnáctém století odešli vlastně do tehdejšího Německa, protože jim Bedřich Veliký nabídl náboženskou svobodu. Tak oni odešli, založili tam české vesnice, moji rodiče se narodili v Husinci – podle mistra Jana Husa, česká vesnice. A celá ta staletí si tam udržovali svoji víru a tradovalo se, že se sedmá generace vrátí do Čech. Takže moji rodiče měli vlastně německé občanství, byli to původně Češi, kteří žili několik století se svými předky v jiné zemi a teprve po druhé světové válce se vrátili do Čech. A já už jsem se narodila tady.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Řezno, 18.11.2023

    (audio)
    délka: 30:25
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Z okna jsme viděli Německo, ale nikdy jsme se tam nemohli podívat

Dagmar Strnadová, 2023
Dagmar Strnadová, 2023
zdroj: Post Bellum

Dagmar Strnadová se narodila 30. listopadu 1956 v Mariánských Lázních. Pocházela z české rodiny, ovšem její předci už v sedmnáctém století odešli do Pruska, odkud se její rodiče vrátili až po druhé světové válce. Dagmar Strnadová strávila celý život v obci Tři Sekery, která se nacházela jen několik málo kilometrů od hranic se Západním Německem. Ačkoliv od dětství toužila po tom být učitelkou, nakonec se její sen nesplnil. Komunistický režim jí umožnil studovat pouze na učňovské škole. Vyučila se tedy písmomalířkou, čímž se živila až do sametové revoluce. Roku 1986 strávila měsíc ve Spojených státech amerických, kde žili její příbuzní. Zapojila se do dění sametové revoluce ve Třech Sekerách a založila tamní Občanské fórum (OF). V dubnu 1990 se poté stala starostkou obce. Na svém místě působila třiatřicet let. Roku 2014 se stala vítězkou soutěže o nejlepšího starostu Karlovarského kraje. V roce 2023 stále žila ve Třech Sekerách a působila jako místostarostka obce.