Marie Štěňhová

* 1923

  • „My jsme byli na té osadě, tam bylo jenom jedenáct čísel. Ten Měník, kam jsem chodila do školy, tak to bylo prostě dva kilometry. Vždycky, to si pamatuju, z té osady nás bylo jenom pár a ta nejstarší v zimě, když jsme šli do té školy, tak prošlapávala cestu a my jsme za ní šli do té školy. Nebo si pamatuju, to bylo krásný: vždycky v létě ve škole, když byly otevřený okna a my jsme zpívali, tak nás maminka doma slyšela, jak pracovala na poli.“

  • (Jak jste pak přivítali sametovou revoluci a rok 1989?) „No jó, to jsme byli nadšený, to jsme opravdu byli nadšený. No strašně. Jéžiš, to si pamatuju, to bylo radosti. Já si pamatuju, jak jsme jeli autobusem na Václavským náměstí, a jak jsem tam jela tím autobusem, všichni jsme se objímali. No to bylo nádhera. To bylo krásný, opravdu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Domov pro seniory Chodov, Praha 11, 08.11.2017

    (audio)
    délka: 01:00:12
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když se vám něco nepodaří, vstaňte a jděte dál. Opravdu to za to stojí

Marie  Štěňhová
Marie Štěňhová
zdroj: Pamět Národa - Archiv

Marie Štěňhová se narodila 22. května 1923 poblíž Nového Bydžova. Rodiče měli malé hospodářství, z nějž během války museli odvádět povinné dávky. Marie vystudovala gymnázium, na kterém se také seznámila se svým budoucím manželem. Vzali se v roce 1943 a měli tři děti, první syn však zemřel krátce po narození. Manžel hrál v orchestru Československého rozhlasu v Praze, kam se také přestěhovali. Její rodina nikdy nebyla politicky aktivní, ale Marie vždy situaci sledovala, silně ji například zasáhla smrt Jana Masaryka. Dne 21. srpna 1968 byla zrovna s manželem na služební cestě v Dánsku, všechny nabídky na emigraci ale odmítli. S nadšením přivítali sametovou revoluci v listopadu 1989, naopak rozpadu Československa lituje. Dnes žije v domově seniorů a její celoživotní oporou a silou je víra.