Alena Šíblová

* 1955

  • „Přímo rok 89 si pamatuju velice dobře. Těsně před Vánocemi, to znamená začátkem prosince, u nás zazvonil bratr Rolf [Alois Reimer] a řekl: ‚Aleno, co kdybys vedla holky a založila holčičí oddíl? Povedu kluky.‘ Tak to bylo slovo do pranice. Rozhodla jsem se velice rychle, že holešovské holky povedu. Skautky byly založeny myslím ještě před klučičím oddílem a začaly jsme fungovat velice brzy po Novém roce roku 1990. Oddíl jsme vytvořily z mojí dcery, spolužaček a kamarádek. Bylo jich asi třináct. Scházely jsme se taky u nás doma a měly jsme klubovnu v bývalém Soriklubu.“

  • „Studovala jsem dobře. Na gymnáziu jsem měla v podstatě samé jedničky. Když jsem chtěla jít na vysokou studovat matematiku a fyziku, tak jsem dostala velké červené razítko: Nedoporučuji ke studiu na vysoké škole. Důvod nebyl udaný. Jednoznačně vím, že to bylo proto, že tatínka vyhodili z KSČ. Těsně předtím, než se tam to razítko na přihlášku na vysokou dostalo, si nás zavolal náš třídní profesor a vysvětloval nám, proč to tam musí pan ředitel dát. Takže já se samými jedničkami jsem byla ve stejném ranku jako ti, co měli samé čtverky a nemohli studovat kvůli prospěchu. Byla jsem politicky znevýhodněná. Nicméně na strojní fakultě, kam jsem se dostala, jsem poznala svého manžela, takže toho vlastně vůbec nelituju.“

  • „Ty skautské psané texty se rozšiřovaly víceméně tajně. Pamatuju si, jak mi taťka dal jméno někoho z TOSu, kdo skautoval. Tak jsem si toho člověka vyhledala. Šla jsem za ním, předala mu to. Pamatuji se na to úžasné objetí a podání levice. Předtím jsme se neznali. Věděla jsem třeba, že ten pán, paní existuje, ale v žádném případě jsem nevěděla, že skautoval. Bylo to spontánní setkání. Bylo to moc příjemné a byla jsem ráda, že můžu dělat takovou spojku.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Olomouc, 08.04.2019

    (audio)
    délka: 01:08:20
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nikdo na mě nezapůsobil tolik jako Rudolf Plajner

Alena Šíblová, 2019
Alena Šíblová, 2019
zdroj: Post Bellum

Alena Šíblová, rozená Vémolová, přišla na svět 3. srpna 1955 v Holešově. Otec Antonín, od gymnaziálních let člen Plajnerovy skautské družiny, ji vedl ke skautování. S Aleninou maminkou Vlastou se seznámili v podniku Sfinx – působil tam jako národní správce a jeho budoucí žena pracovala v exportním oddělení. Rodina se přátelila s Rudolfem Plajnerem. V letech 1968 až 1969 navštěvovala Alena obnovený holešovský dívčí skautský oddíl pod vedením Blanky Foltýnové a Ruth Vondrové (Cholastové). Po prověrkách roku 1970 byl otec donucen odejít z KSČ. I proto pak Alenu, premiantku třídy, nepřijali ke studiu na matematicko-fyzikální fakultu v Praze. Nakonec vysokou školu přece jen absolvovala a stala se strojním inženýrem ekonomem. Během studií v Brně se seznámila se svým budoucím manželem a brzy se vzali. Vychovali tři děti, které všechny prošly holešovskými skautskými oddíly. Mnoho let pamětnice strávila jako programátorka v podniku TOS Hulín. Během třetí obnovy Junáka vedla od roku 1990 dívčí skautský oddíl společně s Milenou Machálkovou a Zuzanou Šrámkovou (Polákovou). První tábor proběhl pod vedením Ester Cholastové. Celý život se věnuje cvičení jógy. Před několika lety společně s manželem zrekonstruovali prostory dvora, původního majetku dědečka Františka Sedláčka. Zde ve svém Jóga sálu vede kurzy jógy.