Jan Schejbal

* 1960  

  • „V červnu na bratislavské lyře měla vystoupit Joan Baezová, takže jsem zalarmoval své příbuzné v Bratislavě a koupili jsme lístky pro partu asi osmi lidí, která jela dvěma auty do Bratislavy. Koncert byl naprosto úžasný – jednak vystoupení Vládi Merty, jednak vystoupení CK Vokálu bylo velmi povedené, ale zlatý hřeb programu, kdy Joan vystoupila na podium a spustila zdravici, kterou přivezla od svého přítele Lecha Walesy, a pozdravila Václava Havla, který seděl řadu před náma asi o, nevím, šest sedm křesel blíže k pódiu, tak to bylo moc hezký. Takže jsem ukázal svý, tenkrát myslím že desetiletý či snad možná dvanáctiletý sestřenici kdo je Václav Havel. Vzala program bratislavský lyry, zvedla se a šla si to podepsat a on jí říkal: ‚Ale já nejsem žádnej zpěvák.‘ A ona mu říká, tak jako hodně sebevědomě říká: ‚Já vím, a právě proto jsem tady pro váš podpis.‘ Takže ho to překvapilo a tou zelenou propiskou se jí podepsal. No a pak to mělo ty… dopady, kdy Joan vypnuli mikrofon. Vlastně vypnuli Ivanovi Hoffmanovi mikrofon. Joan to pak odzpívala jako a capella s celým hledištěm a estébáci už to nestačili uřvat těmi svými výkřiky ‚Spěvaj‘ a podobný věci.“

  • „Vymýšleli jsme nejrůznější skopičiny. Pamatuji si, že jsem měl domluveno, že film Hoří, má panenko, který se vlastně opatrně už pouštěl po Formanově úspěchu s Amadeem do distribuce, takže se hrál, takže se vlastně… Pokud jsme ho chtěli odehrát, tak jsem si pro něj musel starou škodovečkou stovkou zajet do Veselí nad Moravou, kde ho hrál Jirka Králíků ve filmovým klubu. Přivezl jsem ho v noci do Vysokýho Mýta, odpoledne přinýst do kina, tam nasadit do promítačky, uvést film, odpromítat, počkat si, až pan promítač přetočí kotouč zpátky, nasadit ho opět do své Škody 100 a odvézt do Velkého Meziříčí, kde ho promítali druhý den. Takže takhle se nám vlastně podařilo polopartyzánsky zpestřovat program filmového klubu. A už jsem měl domluveno a věděl jsem, že třeba v Bratislavě není až zas tak velký problém přijít s flaškou do Slovenského filmového ústavu, nebo to byla vlastně pobočka Československého filmového ústavu. Tam dát vrátnýmu flašku a odvézt si kopii filmu, který byl pro české země zapovězený. Takže jsem uvažoval o tom, že si přivezu některé Němcovy filmy, některé Schormovy filmy, které se u nás nesměly promítat, a bylo to domluveno tak, že, zkrátka a dobře, sednu ráno na autobus Hradec Králové – Bratislava, přijedu do Bratislavy, tam to s kamarády absolvuju, tohleto kolečko, odpoledne sednu na týž autobus, přijedu do Mejta, odpromítáme film a druhý den absolvuju totéž kolečko stejným způsobem.“

  • „Když jsem tam nastoupil, tak vlastně v prosinci vypukla známá polská krize. Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a my jsme kreslili mapy kudy vlastně ty tanky na Polsko pojedou. Spali jsme v kanadách, v podstatě jsme čekali, kdy nám někdo pískne bojový poplach, nažene nás do tanků a že na bratry do Polska pojedeme. To se Vám pak v hlavě odehrává taková bitva myšlenek – co proboha budu dělat, až budu nucený mířit nějakou zbraní proti těm bezbranným lidem. A tam to šlo opravdu docela na dřeň, tam jsem si myslím zadělal na ty žaludeční vředy, který jsem si z vojny přinesl.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 19.06.2019

    (audio)
    délka: 01:30:26
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nauč se mít rád sebe sama, abys mohl milovat bližního svého

Jan Schejbal na folklorních slavnostech na Moravě, 1980
Jan Schejbal na folklorních slavnostech na Moravě, 1980
zdroj: Poskytnuto Janem Schejbalem.

Jan Schejbal se narodil 13. srpna 1960 v Moravském Krumlově. Během studií na průmyslové škole ve Vysokém Mýtě se začal zajímat o film a rockovou hudbu, podílel se na organizaci tematických poslechových „diskoték“ a stal se jedním ze zakladatelů filmového klubu ve Vysokém Mýtě. Působil tu jako dramaturg, lektor. Díky účasti na různých seminářích organizovaným „hnutím“ filmových klubů se seznámil s celou řadou lidí z filmového prostředí pohybujících se v tzv. šedé zóně. Během vojenské služby počátkem 80. let vnímal dramatické dění v sousedním Polsku včetně hrozby invaze československých vojáků do Polska. Koncem 80. let navštívil řadu kulturních akcí, které se stávaly platformou pro kritiku komunistického režimu. V létě roku 1989 zažil legendární vystoupení americké písničkářky Joan Baez na festivalu Bratislavská lyra. Po filmovém festivalu v Trutnově v létě 1989 se setkal s manželi Havlovými na Hrádečku. Během sametové revoluce stál u zrodu Občanského fóra (OF) ve Vysokém Mýtě, podílel se na organizaci demonstrací za odchod Sovětské armády a působil v komunální politice.