MUDr. Hana Procházková

* 1928  

  • „A v listopadu to tady babička musela odevzdat, protože jí předepsali takový dodávky, který nemohla splnit, tak musela dobrovolně to odevzdat. A zabral to Státní statek Praha, tady ty všechny usedlosti kolem byl Státní statek Praha. My jsme měli jedině to plus, tu výhodu, že to babička dala dobrovolně, že jsme tady směli zůstat bydlet, takže jsme bydleli nahoře. Jenomže v přízemí bydleli krmiči, který krmili, tady bylo dvacet krav a několik párů koní, tak ty bydleli dole. Zahradu nám taky sebrali, jenom nám nechali tady tři řady stromů. To bylo období teda velice nepříjemný.“

  • „To si neumíte představit, ty krmiči. Třeba já jsem si tady dala dvě pelargonie. A oni mi je do rána vyrvali a pohodili. Nebo nám vymontovali pojistky ve stodole a nám nešla elektrika. Protože měli čtyři děti nebo pět dětí, tak jim přistavili tadyhle u tohohle takovou ještě jednu... přízemní domek s koupelnou a se záchodem se střechou, která skončila akorát nám pod našimi okny, a děti nám tam lezly po tý střeše a mlátily nám do oken v prvním patře. Tak takovýhle prostě a všichni seděli, když my jsme tady byli a šli jsme dolů nebo jsme šli ven, tak všichni seděli na dvoře a teď dělali na nás poznámky. To bylo velice nepříjemný.“

  • „Já když jsem dokončila školu, mně se narodila dcera už za studia a manžel byl na vojně. Teď my jsme dostávali umístěnky. My jsme si nesměli vybrat. A umístěnku jsem já dostala do Františkových Lázní. Já jsem říkala: ,Tam já nepůjdu, protože v Praze mám rodiče a mám roční dítě, takže se mi o něj můžou postarat a ještě dostuduju.‘ To prostě nebrali vážně, ale já jsem nenastoupila do těch Lázní. Tak mě potom jako za trest vybrali, půl roku mě nechali doma a pak, protože tenkrát nebyla mateřská rok nebo dva roky, jak je teď, tenkrát byla mateřská dvacet týdnů a z toho čtyři týdny se musely vybrat před porodem a šestnáct týdnů, to jsou čtyři měsíce, jenom po, takže se to všelijak fixlovalo, aby toho zbylo co nejvíc radši až po, že jo, takže se dělalo. Já jsem doposledka pracovala na infekční žloutence.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    zahrada u usedlosti Bulovka, 11.05.2017

    (audio)
    délka: 01:35:20
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Byli jsme lidé druhé kategorie

Hana Procházková
Hana Procházková
zdroj: Pamět Národa - Archiv

Hana Procházková, rozená Součková, se narodila 21. června 1928 v Praze. Vystudovala lékařskou fakultu. Manžel Vratislav Procházka byl architekt a pocházel z rodiny, která více než sto let vlastnila viniční usedlost Bulovka v Košířích. Po nástupu komunistického režimu zde hospodařila matka Vratislava Procházky, Anastázie Procházková. Podobně jako ostatním zemědělcům, i jí byly předepisovány dávky, které musela odevzdávat zemědělskému družstvu. Dávky byly nastavené tak, aby se nedaly splnit. V roce 1950 proto Anastázie Procházková usedlost Bulovka „dobrovolně“ odevzdala Státnímu statku. Rodina zde v omezených podmínkách mohla dále žít. Statek pod vlivem státní péče postupně chátral, až byl téměř na spadnutí. Proto ho Státní statky převedly do vlastnictví ČSTV a v roce 1976 tu byl zřízen jezdecký oddíl, kde se trénovali koně pro Český film. V restituci po roce 1989 byl statek vrácen rodině jen omezeně, protože na tělovýchovná zařízení se restituce nevztahovala. Teprve na začátku roku 2017 se rodině Procházkových podařilo i zbylou část statku odkoupit zpět.