Pohřební průvod vedoucí od kostela svatého Vavřince, kolem evangelického kostela směrem na hřbitov. Z fotografie je patrná délka průvodu. Když rakev prošla branou hřbitova, poslední lidé se řadili ještě u kostela. Průvod tedy měl kolem jednoho kilometru. Profesor zdejšího gymnázia Karel Fink si poznamenal: "Její pohřeb byl velkolepou manifestací úcty a lásky, kterou měla zesnulá v nejširších vrstvách vysokomýtského obyvatelstva."
Pohřební průvod vedoucí od kostela svatého Vavřince, kolem evangelického kostela směrem na hřbitov. Z fotografie je patrná délka průvodu. Když rakev prošla branou hřbitova, poslední lidé se řadili ještě u kostela. Průvod tedy měl kolem jednoho kilometru. Profesor zdejšího gymnázia Karel Fink si poznamenal: "Její pohřeb byl velkolepou manifestací úcty a lásky, kterou měla zesnulá v nejširších vrstvách vysokomýtského obyvatelstva."
Čelo pohřebního průvodu směřující na hřbitov. V pozadí rakev tažená dvojspřežím. Manžel Emilie Zedníčkové, toho času v komunistickém kriminále, nebyl v únoru 1949 na pohřeb propuštěn
Čelo pohřebního průvodu směřující na hřbitov. V pozadí rakev tažená dvojspřežím. Manžel Emilie Zedníčkové, toho času v komunistickém kriminále, nebyl v únoru 1949 na pohřeb propuštěn
Ukládání do rodinné hrobky ve Vysokém Mýtě. Řádové sestry, které s Emilií Zedníčkovou strávily u lůžka poslední chvíle, zapsaly bezprostředně po její smrti báseň:
"Ženu statečnou, kdo nalezne?
Daleko nad skvosty cenu má!
Ruku svou otvírá nuznému,
dlaně své vztahuje k chuďasu...
Vliv a čest její roucho jest,
s úsměvem v budoucno patří!"
Ukládání do rodinné hrobky ve Vysokém Mýtě. Řádové sestry, které s Emilií Zedníčkovou strávily u lůžka poslední chvíle, zapsaly bezprostředně po její smrti báseň:
"Ženu statečnou, kdo nalezne?
Daleko nad skvosty cenu má!
Ruku svou otvírá nuznému,
dlaně své vztahuje k chuďasu...
Vliv a čest její roucho jest,
s úsměvem v budoucno patří!"
