Celá rodina Moudrých v roce 1942, kdy se naposledy sešli všichni (pamětník stojí vlevo nad otcem, vedle něj je nejstarší bratr Georg Moudrý, který pracoval za války jako kameraman německých filmových týdeníků)

Dům, ve kterém žila rodina pamětníka před válkou a v době války

Horst Moudrý jako průvodce výpravy německých rodáků z Frýdlantska

Frýdlant na historické fotografii

Frýdlantský zámek na historické fotografii

Hrob prvního padlého vojáka ve 2. světové válce z Frýdlantu na frýdlantském hřbitově

Nápis na hrobu německého vojáka (z básně Heinricha Lersche Sbohem vojáka): Nun lebt wohl! Menschen, lebet wohl! Und wenn wir für euch und unsere Zukunft fallen, soll als letzter Gruss zu euch hinüberhallen: Nun lebt wohl, ihr Menschen, lebet wohl! Ein freier Deutscher kennt kein kaltes Müssen: Deutschland muss leben, und wenn wir sterben müssen! Sbohem, přátelé, sbohem! A jestli máme zemřít pro nás a naši budoucnost, náš poslední pozdrav by měl znít: Sbohem, přátelé, sbohem! Svobodný Němec nezná chladné musíš: Německo musí žít, i když my musíme zemřít! Für Großdeutschland * fiel vor Warschau Hermann Schneider 18. 5. 1919 21. 9. 1939 Er ruht bei feinen Kameraden, fein Geist ist um uns! Za velké Německo padl před Varšavou. Odpočívá u milých kamarádů, jemný duch je kolem nás!

Povolení pro Horsta Moudrého vydané 13. května 1945 sovětskými vojáky, aby mohl jezdit do práce na kole

Německé potravinové lístky pro obyvatele Sudet za války

Německý potravinový lístek na jeden den pro vojáka na dovolené

Německá „šatenka“, tedy lístky na oblečení, pro obyvatele Sudet za války

Potvrzení pro Němku Gertrudu Blaschkovou z Větrova (Ringenhain) z 12. 6. 1945, že pracuje ve frýdlantské přádelně (sloužilo jako povolení k pobytu a chránilo před vysídlením)

Potvrzení pro Němku Gertrudu Blaschkovou, že pracuje ve frýdlantské přádelně na noční směně a může se tedy pohybovat po policejní hodině (Němci se po válce nesměli zdržovat na veřejnosti mezi 21. hodinou večerní a 5. ranní)

Německý průkaz domácnosti pro evidenci přídělů za války

Budova továrny na nábytek ve Frýdlantu, ve které pamětník padesát let pracoval (tehdy se jmenovala Interiér, jednalo se o jednu z 29 poboček národního podniku)

Frýdlantská radnice, kterou 6. října 1938 navštívil během záboru pohraničí Adolf Hitler

Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky (dnes budova ZŠ v Husově ulici)

Budova české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu, která byla slavnostně otevřena v září 1925 (Bělíkova ulice je pojmenována po železničáři Václavu Bělíkovi z Větrova, který se v září 1919 zasadil o otevření prvních dvou českých tříd ve Frýdlantu v prostorách německé měšťanky, dnes budova ZŠ v Husově ulici). Stejně jako dříve i dnes je v ní i knihovna

Pomník prezidenta Masaryka před budovou české školy v Bělíkově ulici ve Frýdlantu z roku 1925

Pamětní deska na budově české školy připomínající oběť nepokojů v pohraničí Otakara Kodeše, učitele a knihovníka frýdlantské školy, který se jako dobrovolník Stráže obrany státu vydal bojovat do sousední obce Heřmanice

Vánoční kresba otce pamětníka z jeho pamětí

Písanka českého jazyka syna, na kterou byl pamětník hrdý

Písanka českého jazyka syna, na kterou byl pamětník hrdý

Soudcovská unie, velkovévoda a velkovévodkyně Lucemburska a Eliška Wagnerová v Brně, Ústavní soud, říjen 2002

Soudcovská unie, velkovévoda a velkovévodkyně Lucemburska a Eliška Wagnerová v Brně, Ústavní soud, říjen 2002