Generálův syn Karel Mareš (*1925). „Řekl, že jede na prázdniny za mámou do Horažďovic a spolu s kamarádem utekli přes hranice do Německa. Dostal se na Nový Zéland, vzal si Češku a přestěhovali se do Austrálie. Pochopitelně to tátovi taky nepřispělo. Nejdřív byl ve vazbě kvůli generálovi Píkovi a později kvůli bratrovi. Že utekl za hranice jsme se ale dozvěděli až těsně před tátovou smrtí,“ vypráví o svém nevlastním bratru Karlovi Dagmar Jungmannová
Generálův syn Karel Mareš (*1925). „Řekl, že jede na prázdniny za mámou do Horažďovic a spolu s kamarádem utekli přes hranice do Německa. Dostal se na Nový Zéland, vzal si Češku a přestěhovali se do Austrálie. Pochopitelně to tátovi taky nepřispělo. Nejdřív byl ve vazbě kvůli generálovi Píkovi a později kvůli bratrovi. Že utekl za hranice jsme se ale dozvěděli až těsně před tátovou smrtí,“ vypráví o svém nevlastním bratru Karlovi Dagmar Jungmannová
Poslední roky života dožíval jako zemědělský pracovník Státních statků, nemocen, na pokraji chudoby a stále pod hledáčkem Státní bezpečností, Kosova Hora, 50. léta
Poslední roky života dožíval jako zemědělský pracovník Státních statků, nemocen, na pokraji chudoby a stále pod hledáčkem Státní bezpečností, Kosova Hora, 50. léta
Smuteční rozloučení s generálem a velitelem 311. československé bombardovací perutě RAF Karlem Marešem. „Profesor Niederle z Motola nám sdělil, že kdyby otec zůstal v řadách armády a dostavoval se na pravidelné zdravotní prohlídky, mohlo se na karcinogen přijít včas a nemuselo to dopadnout tak, jak dopadlo,“ vzpomíná generálova dcera Dagmar Jungmannová
Smuteční rozloučení s generálem a velitelem 311. československé bombardovací perutě RAF Karlem Marešem. „Profesor Niederle z Motola nám sdělil, že kdyby otec zůstal v řadách armády a dostavoval se na pravidelné zdravotní prohlídky, mohlo se na karcinogen přijít včas a nemuselo to dopadnout tak, jak dopadlo,“ vzpomíná generálova dcera Dagmar Jungmannová
Karel Mareš (vpravo), jako první velitel 311. čs. bombardovací perutě spolu s československým prezidentem Edvardem Benešem ve Velké Británii, 1940–1942
Karel Mareš (vpravo), jako první velitel 311. čs. bombardovací perutě spolu s československým prezidentem Edvardem Benešem ve Velké Británii, 1940–1942
Mjr. letectva Karel Mareš (vlevo) přijímá projevy díků a uznání od bulharského cara Borise III. (uprostřed v bílém) za ukázkový let na letišti v Sofii, 28. května 1935
Mjr. letectva Karel Mareš (vlevo) přijímá projevy díků a uznání od bulharského cara Borise III. (uprostřed v bílém) za ukázkový let na letišti v Sofii, 28. května 1935
Mladičký Karel Mareš v době první světové války v řadách československých jednotek, které nosily standardní stejnokroje italské armády s červenobílou stužkou na límci
Mladičký Karel Mareš v době první světové války v řadách československých jednotek, které nosily standardní stejnokroje italské armády s červenobílou stužkou na límci
