Špejchar v Kosově Hoře. V přízemí měl Antonín Janota provozovnu Motex na výrobu motorových olejových filtrů do aut a letadel. Krátce zde pracoval i vystěhovaný a bývalý generál Karel Mareš, cca 50. léta
Špejchar v Kosově Hoře. V přízemí měl Antonín Janota provozovnu Motex na výrobu motorových olejových filtrů do aut a letadel. Krátce zde pracoval i vystěhovaný a bývalý generál Karel Mareš, cca 50. léta
"Na množství nehleďte" Heslo, kterým se řídil Jan Žižka a později se jím řídil i Karel Mareš, který pokřik začlenil do znaku 311. čs. bombardovací perutě RAF, Kosova Hora, červen 2023
"Na množství nehleďte" Heslo, kterým se řídil Jan Žižka a později se jím řídil i Karel Mareš, který pokřik začlenil do znaku 311. čs. bombardovací perutě RAF, Kosova Hora, červen 2023
Z výnosu Ministerstva národní obrany došlo v roce 1951 k vystěhování rodiny Karla Mareše z pražského bytu. Praha byla generálovi Marešovi zakázaná a žila na zámku v obci Kosová Hora u Sedlčan, kde žili v nuzných podmínkách
Z výnosu Ministerstva národní obrany došlo v roce 1951 k vystěhování rodiny Karla Mareše z pražského bytu. Praha byla generálovi Marešovi zakázaná a žila na zámku v obci Kosová Hora u Sedlčan, kde žili v nuzných podmínkách
Náčelník štábu 22. základny vrtulníkového letectva plukovník Alois Matýska s Dagmar Jungmanovou u odhalené pamětní desky jejího otce generála Karla Mareše, Tábor, 2015
Náčelník štábu 22. základny vrtulníkového letectva plukovník Alois Matýska s Dagmar Jungmanovou u odhalené pamětní desky jejího otce generála Karla Mareše, Tábor, 2015
Karel Mareš zemřel 10. června 1960 a poslední rozloučení s válečným veteránem se konalo v pražském krematoriu Motol. „Nedali nám pokoj, ani když umřel. Máma mu do rakve nesměla dát ani uniformu, přál si být oblečený v letecké uniformě. Musela z ní odpárat zlaté knoflíky, distinkce, zkrátka všechno. Na pohřeb přišli jen Kosováci - chlapi z traktorky a lidi ze statku, co si tátu oblíbili. Měli ho rádi. Ostatní se báli přijít,“ vzpomíná generálova dcera
Karel Mareš zemřel 10. června 1960 a poslední rozloučení s válečným veteránem se konalo v pražském krematoriu Motol. „Nedali nám pokoj, ani když umřel. Máma mu do rakve nesměla dát ani uniformu, přál si být oblečený v letecké uniformě. Musela z ní odpárat zlaté knoflíky, distinkce, zkrátka všechno. Na pohřeb přišli jen Kosováci - chlapi z traktorky a lidi ze statku, co si tátu oblíbili. Měli ho rádi. Ostatní se báli přijít,“ vzpomíná generálova dcera
Generálův syn Karel Mareš (*1925). „Řekl, že jede na prázdniny za mámou do Horažďovic a spolu s kamarádem utekli přes hranice do Německa. Dostal se na Nový Zéland, vzal si Češku a přestěhovali se do Austrálie. Pochopitelně to tátovi taky nepřispělo. Nejdřív byl ve vazbě kvůli generálovi Píkovi a později kvůli bratrovi. Že utekl za hranice jsme se ale dozvěděli až těsně před tátovou smrtí,“ vypráví o svém nevlastním bratru Karlovi Dagmar Jungmannová
Generálův syn Karel Mareš (*1925). „Řekl, že jede na prázdniny za mámou do Horažďovic a spolu s kamarádem utekli přes hranice do Německa. Dostal se na Nový Zéland, vzal si Češku a přestěhovali se do Austrálie. Pochopitelně to tátovi taky nepřispělo. Nejdřív byl ve vazbě kvůli generálovi Píkovi a později kvůli bratrovi. Že utekl za hranice jsme se ale dozvěděli až těsně před tátovou smrtí,“ vypráví o svém nevlastním bratru Karlovi Dagmar Jungmannová
Poslední roky života dožíval jako zemědělský pracovník Státních statků, nemocen, na pokraji chudoby a stále pod hledáčkem Státní bezpečností, Kosova Hora, 50. léta
Poslední roky života dožíval jako zemědělský pracovník Státních statků, nemocen, na pokraji chudoby a stále pod hledáčkem Státní bezpečností, Kosova Hora, 50. léta