To by snad ani nebyl Jan, aby se před nakládkou velbloudů s těmito „starými“ zvířecími kamarády nepolaskal! Jistě si přitom vzpomněl i na nelehkou dobu ve vyprahlé Palestině...
To by snad ani nebyl Jan, aby se před nakládkou velbloudů s těmito „starými“ zvířecími kamarády nepolaskal! Jistě si přitom vzpomněl i na nelehkou dobu ve vyprahlé Palestině...
Nakládka velbloudů nebyla určitě jednoduchá záležitost. (Z Janových vyprávěných vzpomínek: jednou prý ze Středního východu převážel poměrně velké množství nějakých opiček v klecích. Zřejmě pro některou z našich zoo, na níž se podepsala doba války. Jedna z nich se však asi při letu hodně nudila, protože si tak dlouho hrála se západkou klece, až se uvolnila. Milé opičce se to zřejmě zalíbilo, radostně z ní vyběhla a postupně „vysvobodila“ i ty ostatní. Letci si ničeho nevšimli, ovšem po přistání se nestačili divit, když otevřeli nákladový prostor. Místo po letu zaslouženého odpočinku spolu s personálem letiště několik hodin běhali po ranveji, než se všechny opičky podařilo znovu pochytat. Jindy pro francouzské gurmány vezli pro změnu olomoucké syrečky. Bylo to však v létě, takže když v Paříži konečně přistáli a letadlo otevřeli, oni i pomocný personál letiště málem omdleli. A tak by se dalo vzpomínat do aleluja, těch příhod bylo zkrátka mnoho…) Pozn.: některé jiné příhody kpt. Irvinga a jeho kolegů jsou zachyceny v úžasné, leč po letech bohužel už nedostupné knížce J. Zachardy Světla a stíny leteckého povolání.
Nakládka velbloudů nebyla určitě jednoduchá záležitost. (Z Janových vyprávěných vzpomínek: jednou prý ze Středního východu převážel poměrně velké množství nějakých opiček v klecích. Zřejmě pro některou z našich zoo, na níž se podepsala doba války. Jedna z nich se však asi při letu hodně nudila, protože si tak dlouho hrála se západkou klece, až se uvolnila. Milé opičce se to zřejmě zalíbilo, radostně z ní vyběhla a postupně „vysvobodila“ i ty ostatní. Letci si ničeho nevšimli, ovšem po přistání se nestačili divit, když otevřeli nákladový prostor. Místo po letu zaslouženého odpočinku spolu s personálem letiště několik hodin běhali po ranveji, než se všechny opičky podařilo znovu pochytat. Jindy pro francouzské gurmány vezli pro změnu olomoucké syrečky. Bylo to však v létě, takže když v Paříži konečně přistáli a letadlo otevřeli, oni i pomocný personál letiště málem omdleli. A tak by se dalo vzpomínat do aleluja, těch příhod bylo zkrátka mnoho…) Pozn.: některé jiné příhody kpt. Irvinga a jeho kolegů jsou zachyceny v úžasné, leč po letech bohužel už nedostupné knížce J. Zachardy Světla a stíny leteckého povolání.
Dochovaný unikátní snímek jednoho z leteckých večírků „aeroliňáků“ - Jan je vidět uprostřed stolu z profilu (za kyticí ve váze). V tu dobu ještě nikdo z nich příliš nevnímal nebezpečí nových politických změn, které na ně (prozatím nenápadně) hledělo z nápisů na zdi za jejich zády. (Na jednom z nich je mimo jiné slovensky napsáno: „Uvoľnenie múky a chleba – ďalší krok k socializmu“.)
Dochovaný unikátní snímek jednoho z leteckých večírků „aeroliňáků“ - Jan je vidět uprostřed stolu z profilu (za kyticí ve váze). V tu dobu ještě nikdo z nich příliš nevnímal nebezpečí nových politických změn, které na ně (prozatím nenápadně) hledělo z nápisů na zdi za jejich zády. (Na jednom z nich je mimo jiné slovensky napsáno: „Uvoľnenie múky a chleba – ďalší krok k socializmu“.)
Jediný snímek z onoho dne 9. 11. 1946, kdy v 17:36 hod. havaroval Douglas DC-3/C-47A-80-DL (OK, cn 19535, sn 43-15069) ČSA na trati Amsterdam - Praha-Ruzyně v Praze. Kpt. Irving odstartoval ve 12:05 hod. Na palubě bylo 13 cestujících a pětičlenná posádka. V 15:46 hod. letadlo přeletělo maják letiště Ruzyně a kroužilo nad mraky ve výšce 1700 m. n. z. V 16:25 hod. začal za velmi obtížných povětrnostních podmínek řízený sestup. Po čtyřech nezdařených pokusech o přistání se ještě chvíli létalo v okruhu letiště. Současně s ním se o přistání snažil Lockheed Constellation společnosti PanAm s plnými nádržemi, a DC-3 kpt. Irvinga tak musel stále čekat ve vzduchu. Constellation se pak nakonec rozhodl pokračovat v letu do Bruselu. DC-3 po vyčerpání veškerého paliva musel nouzově přistát na pole u Dobrovíze. Kpt. Irving a radista Šulc byli zraněni, ale nikdo nezahynul!
Jediný snímek z onoho dne 9. 11. 1946, kdy v 17:36 hod. havaroval Douglas DC-3/C-47A-80-DL (OK, cn 19535, sn 43-15069) ČSA na trati Amsterdam - Praha-Ruzyně v Praze. Kpt. Irving odstartoval ve 12:05 hod. Na palubě bylo 13 cestujících a pětičlenná posádka. V 15:46 hod. letadlo přeletělo maják letiště Ruzyně a kroužilo nad mraky ve výšce 1700 m. n. z. V 16:25 hod. začal za velmi obtížných povětrnostních podmínek řízený sestup. Po čtyřech nezdařených pokusech o přistání se ještě chvíli létalo v okruhu letiště. Současně s ním se o přistání snažil Lockheed Constellation společnosti PanAm s plnými nádržemi, a DC-3 kpt. Irvinga tak musel stále čekat ve vzduchu. Constellation se pak nakonec rozhodl pokračovat v letu do Bruselu. DC-3 po vyčerpání veškerého paliva musel nouzově přistát na pole u Dobrovíze. Kpt. Irving a radista Šulc byli zraněni, ale nikdo nezahynul!
Záběr na stavení i s přilehlým vedlejším domkem po paní Kozákové, který rodičům odkoupil Jan, aby se všichni i s dětmi nemuseli tísnit v jedné místnosti. Zahrady se pak propojily. (Tento však musel v první pol. 50. let pod nátlakem StB prodat, aby mu nebyl násilím a bez jakéhokoli nároku na kompenzaci vyvlastněn, neboť coby třídní nepřítel měl kde bydlet a soukromým majitelem nemovitosti jinak být nesměl! A tak jej tehdy koupila rodina p. Čecha, jejichž dcera se pak provdala za Vlast. Petržílku a žila zde až do své smrti v roce 2015. Spolu s manželem vychovala i další generaci potomků.)
Záběr na stavení i s přilehlým vedlejším domkem po paní Kozákové, který rodičům odkoupil Jan, aby se všichni i s dětmi nemuseli tísnit v jedné místnosti. Zahrady se pak propojily. (Tento však musel v první pol. 50. let pod nátlakem StB prodat, aby mu nebyl násilím a bez jakéhokoli nároku na kompenzaci vyvlastněn, neboť coby třídní nepřítel měl kde bydlet a soukromým majitelem nemovitosti jinak být nesměl! A tak jej tehdy koupila rodina p. Čecha, jejichž dcera se pak provdala za Vlast. Petržílku a žila zde až do své smrti v roce 2015. Spolu s manželem vychovala i další generaci potomků.)
Unikátní snímek na jeden z baráků bývalého německého ženského tábora, který Jan Irving po válce odkoupil pro potřeby znovuobnoveného skautského oddílu, jehož byl jako kluk členem a nyní už jej i sám vedl, aby pokračoval v tradici. Tyto objekty se nacházely na poměrně rozlehlé louce hned naproti jejich stavení. Dnes jsou zde ovšem dvě bytovky a několik rodinných domů, jejichž stavby „pohřbily“ i podzemní protiletecký bunkr, do něhož se dalo bez problémů vstoupit ještě v 90. letech.
Unikátní snímek na jeden z baráků bývalého německého ženského tábora, který Jan Irving po válce odkoupil pro potřeby znovuobnoveného skautského oddílu, jehož byl jako kluk členem a nyní už jej i sám vedl, aby pokračoval v tradici. Tyto objekty se nacházely na poměrně rozlehlé louce hned naproti jejich stavení. Dnes jsou zde ovšem dvě bytovky a několik rodinných domů, jejichž stavby „pohřbily“ i podzemní protiletecký bunkr, do něhož se dalo bez problémů vstoupit ještě v 90. letech.
Tak takové foto si ve svém albu nikdo nepřeje mít, natož takový člověk, jako byl Jan Irving! Výraz jeho tváře hovoří sám za sebe. Vztek a bezmoc lomcovaly s každým, na němž se destruktivní režim snažil „vyřádit“ a zlomit jej. Ne všem bylo dopřáno toto zlo ustát...
Tak takové foto si ve svém albu nikdo nepřeje mít, natož takový člověk, jako byl Jan Irving! Výraz jeho tváře hovoří sám za sebe. Vztek a bezmoc lomcovaly s každým, na němž se destruktivní režim snažil „vyřádit“ a zlomit jej. Ne všem bylo dopřáno toto zlo ustát...
Trvalo dlouho, než se Janovi navrátil lesk v očích i jemný úsměv. Zásluhu na tom měly převážně částečné rehabilitace na počátku 60. let a s nimi i opětovná možnost vrátit se k jeho lásce, která jej nikdy nezradila ani neopustila – k létání, ač jen jako co-pilot tak, jak to zachycuje i tento snímek.
Trvalo dlouho, než se Janovi navrátil lesk v očích i jemný úsměv. Zásluhu na tom měly převážně částečné rehabilitace na počátku 60. let a s nimi i opětovná možnost vrátit se k jeho lásce, která jej nikdy nezradila ani neopustila – k létání, ač jen jako co-pilot tak, jak to zachycuje i tento snímek.
Pomocná rada jedné ze sličných cestujících; z fotografie je patrná změna v oblečení letců – tmavé poválečné uniformy dostaly bleděmodrou barvu letního nebe, a přestože tu Janovu na rukávech zdobí „jen“ tři prýmky, byl rád i za to.
Pomocná rada jedné ze sličných cestujících; z fotografie je patrná změna v oblečení letců – tmavé poválečné uniformy dostaly bleděmodrou barvu letního nebe, a přestože tu Janovu na rukávech zdobí „jen“ tři prýmky, byl rád i za to.
Blanka Bufková (roz. Lédlová) ještě za svobodna u svých rodičů, kde pak Iveta po smrti prarodičů žila coby „po přeslici“ až do svého přestěhování do Plzně. Pokud jde o Blanku, tak z nadějné klavíristky se vlivem doby a nastolených poměrů musela stát úřednice. (Snímek je z roku 1953, kdy jí bylo dvacet let.)
Blanka Bufková (roz. Lédlová) ještě za svobodna u svých rodičů, kde pak Iveta po smrti prarodičů žila coby „po přeslici“ až do svého přestěhování do Plzně. Pokud jde o Blanku, tak z nadějné klavíristky se vlivem doby a nastolených poměrů musela stát úřednice. (Snímek je z roku 1953, kdy jí bylo dvacet let.)
