Paměť národa

Menu
Pamětníci
  • Magazín
  • Pamětníci
  • O projektu
  • Podpořte nás
  • Více...
  • Centrum pomoci Paměti národa
  • Instituty Paměti národa
  • Příběhy našich sousedů
  • Pobočky Paměti národa
  • Klub přátel Paměti národa
  • Příběhy 20. století
  • My jsme to nevzdali
  • Běh pro Paměť národa
  • Kolegium Paměti národa
  • Místa Paměti národa
  • Divadlo Paměti národa
  • Den veteránů
  • E-shop Paměti národa
  • Ceny Paměti národa
  • Workshopy
  • Lidé
Zapomínat je snadné. Proto natáčíme a vyprávíme svědectví, která nesmějí zmizet.
  • Abecední index
  • Epochy a výročí
  • Témata a kategorie
  • Spolupracujeme
  • Služby
  • e-badatelna
    Zapomenuté heslo?
  • Honza Štangl v dětství
    Honza Štangl v dětství
    Honza Štangl v dětství
    Honza Štangl (* 1944)
    zdroj: Archiv pamětníka
    Stáhnout obrázek
  • Alexandra Šmiřáková / Krnov / červenec 2024
    Alexandra Šmiřáková / Krnov / červenec 2024
    Alexandra Šmiřáková / Krnov / červenec 2024
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: Tomáš Netočný
    Stáhnout obrázek
  • Alexandra Šmiřáková / Krnov / červenec 2024
    Alexandra Šmiřáková / Krnov / červenec 2024
    Alexandra Šmiřáková / Krnov / červenec 2024
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: Tomáš Netočný
    Stáhnout obrázek
  • Alexandra Šmiřáková / druhá polovina 40. let
    Alexandra Šmiřáková / druhá polovina 40. let
    Alexandra Šmiřáková / druhá polovina 40. let
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Matka Anna Lusková a otec Matěj Píka. Svatební fotografie z Opavy v roce 1928
    Matka Anna Lusková a otec Matěj Píka. Svatební fotografie z Opavy v roce 1928
    Matka Anna Lusková a otec Matěj Píka. Svatební fotografie z Opavy v roce 1928
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Rodinná fotografie z roku 1963. Nahoře zleva bratři Bohumír, Karel a Jan. Dole zleva sestry Alexandra, Marie, otec Matěj, matka Anna a sestra Milada
    Rodinná fotografie z roku 1963. Nahoře zleva bratři Bohumír, Karel a Jan. Dole zleva sestry Alexandra, Marie, otec Matěj, matka Anna a sestra Milada
    Rodinná fotografie z roku 1963. Nahoře zleva bratři Bohumír, Karel a Jan. Dole zleva sestry Alexandra, Marie, otec Matěj, matka Anna a sestra Milada
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Strýc Alexandry Šmiřákové Heliodor Píka s manželkou Marií Píkovou, rozenou Sehnalovou, a synem Milanem Píkou v Paříži 4. března 1927
    Strýc Alexandry Šmiřákové Heliodor Píka s manželkou Marií Píkovou, rozenou Sehnalovou, a synem Milanem Píkou v Paříži 4. března 1927
    Strýc Alexandry Šmiřákové Heliodor Píka s manželkou Marií Píkovou, rozenou Sehnalovou, a synem Milanem Píkou v Paříži 4. března 1927
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Na zahradě mateřské školy v obci Pitárne na Osoblažsku. Vlevo nahoře Alexandra Šmiřáková
    Na zahradě mateřské školy v obci Pitárne na Osoblažsku. Vlevo nahoře Alexandra Šmiřáková
    Na zahradě mateřské školy v obci Pitárne na Osoblažsku. Vlevo nahoře Alexandra Šmiřáková
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Alexandra Šmiřáková s dětmi během karnevalu mateřské školy v Krnově
    Alexandra Šmiřáková s dětmi během karnevalu mateřské školy v Krnově
    Alexandra Šmiřáková s dětmi během karnevalu mateřské školy v Krnově
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Manžel Alexandry Šmiřákové Ludvík Šmiřák
    Manžel Alexandry Šmiřákové Ludvík Šmiřák
    Manžel Alexandry Šmiřákové Ludvík Šmiřák
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Svatba Ludvíka a Alexandry Šmiřákových v Krnově 28. října 1954
    Svatba Ludvíka a Alexandry Šmiřákových v Krnově 28. října 1954
    Svatba Ludvíka a Alexandry Šmiřákových v Krnově 28. října 1954
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Kandidáti lidovců ve volbách do městského zastupitelstva v Krnově v roce 1994. V prostřední řadě druhý zprava bratr Jan Píka. V dolní řadě čtvrtá zprava Alexandra Šmiřáková
    Kandidáti lidovců ve volbách do městského zastupitelstva v Krnově v roce 1994. V prostřední řadě druhý zprava bratr Jan Píka. V dolní řadě čtvrtá zprava Alexandra Šmiřáková
    Kandidáti lidovců ve volbách do městského zastupitelstva v Krnově v roce 1994. V prostřední řadě druhý zprava bratr Jan Píka. V dolní řadě čtvrtá zprava Alexandra Šmiřáková
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  •  Vlevo Heliodor Píka, neznámo kde a s kým
    Vlevo Heliodor Píka, neznámo kde a s kým
    Vlevo Heliodor Píka, neznámo kde a s kým
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Generál Heliodor Píka
    Generál Heliodor Píka
    Generál Heliodor Píka
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Heliodor Píka vpravo  v rozhovoru s tehdejším štábním kapitánem generálního štábu Vilémem Sacherem, tehdy náčelníkem štábu 2. čs. samostatné paradesantní brigády v SSSR. Foto pochází z první poloviny roku 1944, pravděpodobně z 26. dubna 1944, kdy byla brigádě předána bojová zástava. Autor popisky: Zdenko Maršálek, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
    Heliodor Píka vpravo v rozhovoru s tehdejším štábním kapitánem generálního štábu Vilémem Sacherem, tehdy náčelníkem štábu 2. čs. samostatné paradesantní brigády v SSSR. Foto pochází z první poloviny roku 1944, pravděpodobně z 26. dubna 1944, kdy byla brigádě předána bojová zástava. Autor popisky: Zdenko Maršálek, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
    Heliodor Píka vpravo v rozhovoru s tehdejším štábním kapitánem generálního štábu Vilémem Sacherem, tehdy náčelníkem štábu 2. čs. samostatné paradesantní brigády v SSSR. Foto pochází z první poloviny roku 1944, pravděpodobně z 26. dubna 1944, kdy byla brigádě předána bojová zástava. Autor popisky: Zdenko Maršálek, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Uprostřed sovětský Generál Dmitrij Danilovič Leljušenko. Nejpozdější možné datum fotografie je únor 1948, kdy byl Leljušenko v Praze na ustavujícím sjezdu Svazu československo-sovětského přátelství. Leljušenko velel až do srpna 1947 sovětské 4. gardové mechanizované armádě, nacházející se nejprve v Maďarsku a od května 1946 ve východním Německu, od srpna 1947 pak byl velitelem tankových jednotek Skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu. Píka je již divisním generálem, takže foto vzniklo někdy mezi říjnem 1945 a únorem 1948. Podle mne je nejpravděpodobnější právě květen 1946, kdy docházelo k onomu přesunu Leljušenkovy armády z Maďarska přes Československo do východního Německa (sovětské okupační zóny). Muž vlevo je oblečen do stejnokroje diplomatické služby, což by odpovídalo právě květnu 1946 a pracovnímu setkání velitele přesunujících se sovětských vojsk s podnáčelníkem čs. hlavního štábu Heliodorem Píkou vpravo. Muž ve stejnokroji diplomatické služby může být sovětský hlídač z ambasády, na rozdíl od Leljušenka v gala. Leljušenko má evidentně služební stejnokroj jen se stužkami a bez zahraničních vyznamenání, takto by při oficiální návštěvě asi nechodil. Autor popisky: Jiří Fidler, Historický ústav Armády České republiky
    Uprostřed sovětský Generál Dmitrij Danilovič Leljušenko. Nejpozdější možné datum fotografie je únor 1948, kdy byl Leljušenko v Praze na ustavujícím sjezdu Svazu československo-sovětského přátelství. Leljušenko velel až do srpna 1947 sovětské 4. gardové mechanizované armádě, nacházející se nejprve v Maďarsku a od května 1946 ve východním Německu, od srpna 1947 pak byl velitelem tankových jednotek Skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu. Píka je již divisním generálem, takže foto vzniklo někdy mezi říjnem 1945 a únorem 1948. Podle mne je nejpravděpodobnější právě květen 1946, kdy docházelo k onomu přesunu Leljušenkovy armády z Maďarska přes Československo do východního Německa (sovětské okupační zóny). Muž vlevo je oblečen do stejnokroje diplomatické služby, což by odpovídalo právě květnu 1946 a pracovnímu setkání velitele přesunujících se sovětských vojsk s podnáčelníkem čs. hlavního štábu Heliodorem Píkou vpravo. Muž ve stejnokroji diplomatické služby může být sovětský hlídač z ambasády, na rozdíl od Leljušenka v gala. Leljušenko má evidentně služební stejnokroj jen se stužkami a bez zahraničních vyznamenání, takto by při oficiální návštěvě asi nechodil. Autor popisky: Jiří Fidler, Historický ústav Armády České republiky
    Uprostřed sovětský Generál Dmitrij Danilovič Leljušenko. Nejpozdější možné datum fotografie je únor 1948, kdy byl Leljušenko v Praze na ustavujícím sjezdu Svazu československo-sovětského přátelství. Leljušenko velel až do srpna 1947 sovětské 4. gardové mechanizované armádě, nacházející se nejprve v Maďarsku a od května 1946 ve východním Německu, od srpna 1947 pak byl velitelem tankových jednotek Skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu. Píka je již divisním generálem, takže foto vzniklo někdy mezi říjnem 1945 a únorem 1948. Podle mne je nejpravděpodobnější právě květen 1946, kdy docházelo k onomu přesunu Leljušenkovy armády z Maďarska přes Československo do východního Německa (sovětské okupační zóny). Muž vlevo je oblečen do stejnokroje diplomatické služby, což by odpovídalo právě květnu 1946 a pracovnímu setkání velitele přesunujících se sovětských vojsk s podnáčelníkem čs. hlavního štábu Heliodorem Píkou vpravo. Muž ve stejnokroji diplomatické služby může být sovětský hlídač z ambasády, na rozdíl od Leljušenka v gala. Leljušenko má evidentně služební stejnokroj jen se stužkami a bez zahraničních vyznamenání, takto by při oficiální návštěvě asi nechodil. Autor popisky: Jiří Fidler, Historický ústav Armády České republiky
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Nějaká slavnostní akce v období mezi červnem a srpnem 1945, jelikož Heliodor Píka je stále v hodnosti brigádního generála. Další generály v pozadí nedokážu určit. Autor popisky: Jiří Fidler, Historický ústav Armády České republiky
    Nějaká slavnostní akce v období mezi červnem a srpnem 1945, jelikož Heliodor Píka je stále v hodnosti brigádního generála. Další generály v pozadí nedokážu určit. Autor popisky: Jiří Fidler, Historický ústav Armády České republiky
    Nějaká slavnostní akce v období mezi červnem a srpnem 1945, jelikož Heliodor Píka je stále v hodnosti brigádního generála. Další generály v pozadí nedokážu určit. Autor popisky: Jiří Fidler, Historický ústav Armády České republiky
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Heliodor Píka vpravo je již v hodnosti divisního generála, tedy foto pochází nejdříve z počátku října 1945. Další možné upřesnění je udělený jugoslávský Řád partyzánské hvězdy na pravé straně hrudi. Broz-Tito vyznamenal ministra Svobodu a skupinu čs. generálů osobně během své návštěvy Prahy v dubnu 1946. Nelze ovšem vyloučit, že Píka vyznamenání nedostal dříve. Fotografii tím však máme datovánu do období říjen 1945 – duben 1946. Na fotografii je kromě Píky zatím neznámý rumunský divisní generál, asi neurčitelný sovětský plukovník a rameno rumunského brigádního generála. Podle talířů, příborů a zbytků jídla (asi knedlo, vepřo, zelo) bych soudil na oběd u nás. Rumunský divisní generál má sovětský Řád Suvorova (asi 2. třídy) a čs. Válečný kříž 1939. Zcela jistě tedy jde o velitele rumunské divize či sboru, jež byla nasazena k osvobození Československa v roce 1945. Sovětský řád tohoto druhu dostávali pouze tito vyšší velitelé. Autor popisky: Jiří Fidler, Historický ústav Armády České republiky
    Heliodor Píka vpravo je již v hodnosti divisního generála, tedy foto pochází nejdříve z počátku října 1945. Další možné upřesnění je udělený jugoslávský Řád partyzánské hvězdy na pravé straně hrudi. Broz-Tito vyznamenal ministra Svobodu a skupinu čs. generálů osobně během své návštěvy Prahy v dubnu 1946. Nelze ovšem vyloučit, že Píka vyznamenání nedostal dříve. Fotografii tím však máme datovánu do období říjen 1945 – duben 1946. Na fotografii je kromě Píky zatím neznámý rumunský divisní generál, asi neurčitelný sovětský plukovník a rameno rumunského brigádního generála. Podle talířů, příborů a zbytků jídla (asi knedlo, vepřo, zelo) bych soudil na oběd u nás. Rumunský divisní generál má sovětský Řád Suvorova (asi 2. třídy) a čs. Válečný kříž 1939. Zcela jistě tedy jde o velitele rumunské divize či sboru, jež byla nasazena k osvobození Československa v roce 1945. Sovětský řád tohoto druhu dostávali pouze tito vyšší velitelé. Autor popisky: Jiří Fidler, Historický ústav Armády České republiky
    Heliodor Píka vpravo je již v hodnosti divisního generála, tedy foto pochází nejdříve z počátku října 1945. Další možné upřesnění je udělený jugoslávský Řád partyzánské hvězdy na pravé straně hrudi. Broz-Tito vyznamenal ministra Svobodu a skupinu čs. generálů osobně během své návštěvy Prahy v dubnu 1946. Nelze ovšem vyloučit, že Píka vyznamenání nedostal dříve. Fotografii tím však máme datovánu do období říjen 1945 – duben 1946. Na fotografii je kromě Píky zatím neznámý rumunský divisní generál, asi neurčitelný sovětský plukovník a rameno rumunského brigádního generála. Podle talířů, příborů a zbytků jídla (asi knedlo, vepřo, zelo) bych soudil na oběd u nás. Rumunský divisní generál má sovětský Řád Suvorova (asi 2. třídy) a čs. Válečný kříž 1939. Zcela jistě tedy jde o velitele rumunské divize či sboru, jež byla nasazena k osvobození Československa v roce 1945. Sovětský řád tohoto druhu dostávali pouze tito vyšší velitelé. Autor popisky: Jiří Fidler, Historický ústav Armády České republiky
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Zleva tajemník Nejvyššího sovětu Alexandr Gorkin, Ludvík Svoboda, Michail I. Kalinin, Heliodor Píka. Píka i Svoboda jsou ještě v plukovnických hodnostech. Foto pochází z dubna 1943, kdy byl Svobodovi v Moskvě udělen Leninův řád za boje u Sokolova. Autor popisku: Zdenko Maršálek, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
    Zleva tajemník Nejvyššího sovětu Alexandr Gorkin, Ludvík Svoboda, Michail I. Kalinin, Heliodor Píka. Píka i Svoboda jsou ještě v plukovnických hodnostech. Foto pochází z dubna 1943, kdy byl Svobodovi v Moskvě udělen Leninův řád za boje u Sokolova. Autor popisku: Zdenko Maršálek, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
    Zleva tajemník Nejvyššího sovětu Alexandr Gorkin, Ludvík Svoboda, Michail I. Kalinin, Heliodor Píka. Píka i Svoboda jsou ještě v plukovnických hodnostech. Foto pochází z dubna 1943, kdy byl Svobodovi v Moskvě udělen Leninův řád za boje u Sokolova. Autor popisku: Zdenko Maršálek, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Zprava Heliodor Píka, druhá zprava teta Alexandry Šmiřákové Otýlie, třetí zprava Marie Píková
    Zprava Heliodor Píka, druhá zprava teta Alexandry Šmiřákové Otýlie, třetí zprava Marie Píková
    Zprava Heliodor Píka, druhá zprava teta Alexandry Šmiřákové Otýlie, třetí zprava Marie Píková
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Rodný dům Alexandry Šmiřákové v Suchých Lazcích na Opavsku. Její vlastní akvarel
    Rodný dům Alexandry Šmiřákové v Suchých Lazcích na Opavsku. Její vlastní akvarel
    Rodný dům Alexandry Šmiřákové v Suchých Lazcích na Opavsku. Její vlastní akvarel
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • Rodný dům Heliodora Píky ve Štítině na Opavsku. Její vlastní akvarel
    Rodný dům Heliodora Píky ve Štítině na Opavsku. Její vlastní akvarel
    Rodný dům Heliodora Píky ve Štítině na Opavsku. Její vlastní akvarel
    Alexandra Šmiřáková (* 1931)
    zdroj: archiv Alexandry Šmiřákové
    Stáhnout obrázek
  • J. J. Neduha jako pracovník Vojenských staveb
    J. J. Neduha jako pracovník Vojenských staveb
    J. J. Neduha jako pracovník Vojenských staveb
    Jaroslav Jeroným Neduha (* 1945  †︎ 2024)
    zdroj: archiv J. J. Neduhy
    Stáhnout obrázek
  • J. J. Neduha na vojně v roce 1965
    J. J. Neduha na vojně v roce 1965
    J. J. Neduha na vojně v roce 1965
    Jaroslav Jeroným Neduha (* 1945  †︎ 2024)
    zdroj: archiv J. J. Neduhy
    Stáhnout obrázek
  • Folk-rockové Extempore v Malostranské besedě
    Folk-rockové Extempore v Malostranské besedě
    Folk-rockové Extempore v Malostranské besedě
    Jaroslav Jeroným Neduha (* 1945  †︎ 2024)
    zdroj: archiv J. J. Neduhy
    Stáhnout obrázek
  • Předchozí stránka ‹ Předchozí
  • First page 1
  • …
  • Stránka 5578
  • Stránka 5579
  • Stránka 5580
  • Aktuální stránka 5581
  • Stránka 5582
  • Stránka 5583
  • Stránka 5584
  • …
  • Poslední stránka 6094
  • Následující stránka Další ›
podpořte PN
Podpořte naše projekty

Výběr novinek z Magazínu Paměti národa do mailu.

Tichá hrdinství

Zdroje vyhledávání

  • All

    (236365)
  • Institucí

    (118)
  • Pamětníci

    (11673)
  • Fotografie

    (152341)
  • Klipy

    (45270)
  • Odkazy

    (26963)
  • Články

Statistiky
20770 Pamětníků v databázi
11669 Publikovaných pamětníků
21372 Registrovaných badatelů
173585 Fotografie
69027 Klipy
Paměť národa
Pamětníci
Magazín
O projektu
E-SHOP
Podpořte nás
e-badatelna
Zakládající instituce
Post Bellum
Český rozhlas
Ústav pro studium totalitních režimů
Sledujte nás
Facebook
Twitter
Youtube
Instagram
Paměť národa
USTR

Kontaktujte nás Ochrana osobních údajů a podmínky užití

© 2008-2025 Paměť národa

Správu a provoz webu zajišťuje společnost Macron Software.